1I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
2Lidský synu, dvě ženy byly dcerami jedné matky.
3⌈Smilnily v Egyptě,⌉ smilnily ve svém mládí. Tam byly mačkány jejich prsy a tam ohmatávali ⌈jejich panenské bradavky.⌉
4Jmenovaly se: Starší Ohola a její sestra Oholíba. Byly mé a rodily syny a dcery. Jejich jména znamenají: Ohola Samaří a Oholíba Jeruzalém.
5Ohola smilnila, ⌈místo aby byla má,⌉ a vášnivě toužila po svých milencích, po blízkých Asyřanech
6oděných rouchy z modré látky, po ⌈místodržitelích a správcích,⌉ samých překrásných mládencích, jezdcích jezdících na koních.
7Jim, všem nejlepším asyrským synům, dopřávala své smilnění a poskvrnila se se všemi, po kterých vášnivě toužila, se všemi jejich bůžky.
8Ani svého smilnění z dob Egypta nezanechala, protože tam s ní leželi v jejím mládí; oni ohmatávali její panenské bradavky a vylévali na ni své smilnění.
9Proto jsem ji vydal do ruky jejích milenců, do ruky asyrských synů, po nichž vášnivě toužila.
10⌈Oni odhalili její nahotu,⌉ vzali její syny i její dcery a ji zabili mečem. Mezi ženami se stala pojmem a ⌈vykonali nad ní přísné soudy.⌉
11Její sestra Oholíba to viděla, a přece se vrhala svou vášní do zkázy více než ona a její smilnění bylo větší než smilstva její sestry.
12Vášnivě toužila po asyrských synech, blízkých místodržitelích a správcích dokonale oblečených, jezdcích jezdících na koních, samých překrásných mládencích.
13I viděl jsem, že se poskvrnila. ⌈Obě šly stejnou cestou.⌉
14Pokračovala dále ve svém smilnění a viděla muže vyryté na zdi, obrazy Chaldejců provedené ⌈červenou barvou.⌉
15Byli přepásáni ⌈na bedrech pásem,⌉ na hlavách převislé turbany -- všichni měli vzhled osádky válečného vozu, podobní babylonským synům, jejichž rodištěm je chaldejská země.
16Vášnivě po nich toužila, ⌈když je její oči spatřily,⌉ a posílala k nim do Chaldejska posly.
17Tehdy k ní babylonští synové vstoupili na lože něžností a znečistili ji svým smilněním. Poskvrnila se s nimi a její duše se od nich odvrátila.
18Odhalila své smilnění, odhalila i svou nahotu a ⌈má duše se od ní odvrátila,⌉ tak jako se má duše odcizila od její sestry.
19Rozmnožila své smilnění, když vzpomínala na dny svého mládí, kdy smilnila v egyptské zemi
20a vášnivě toužila po tehdejších záletnících, jichž úd je jako úd oslů a jejichž výron je jako výron koní.
21I hledala jsi hanebnost svého mládí, kdy si muži z Egypta užívali bradavek ⌈na tvých mladých prsech.⌉
22Proto, Oholíbo, toto praví Panovník Hospodin: Hle, já proti tobě podnítím tvé milence, od nichž se odcizila tvá duše, a přivedu je na tebe z okolí:
23⌈Babylonské syny a všechny Chaldejce,⌉ Pekóda, Šóu a Kóu, s nimi všechny asyrské syny, překrásné mládence, samé místodržitele a správce, samé osádky válečných vozů a vyhlášené jezdce na koních.
24Přitáhnou na tebe s válečnou vozbou i povozy a ve shromáždění národů položí proti tobě dokola ⌈velké i malé štíty a přilby.⌉ Vydám před nimi rozsudek a budou tě soudit ⌈podle svých právních nařízení.⌉
25Dám na tobě průchod své žárlivosti. Naloží s tebou v zlobě: ⌈Uřežou ti nos a uši⌉ a tvůj ostatek padne mečem. Oni vezmou tvé syny a tvé dcery a tvůj ostatek bude stráven ohněm.
26Svléknou tvá roucha a seberou tvé ozdobné předměty.
27Odklidím totiž od tebe tvou hanebnost a tvé smilstvo z egyptské země; už k nim nepozvedneš své oči a na Egypt si nevzpomeneš.
28Neboť toto praví Panovník Hospodin: Hle, vydám tě do ruky těch, které jsi nenáviděla, do ruky těch, od kterých se odcizila tvá duše.
29Naloží s tebou v nenávisti a poberou všechen tvůj výtěžek, ⌈zanechají tě obnaženou a nahou a ukáže se hanba tvých záletů, tvá hanebnost a tvé smilnění.⌉
30Tyto věci na tobě budou páchat, protože jsi chodila smilnit podle způsobu národů, přičemž ses poskvrňovala s jejich bůžky.
31Šla jsi cestou své sestry, dám ti tedy do ruky její kalich.
32Toto praví Panovník Hospodin: Budeš pít kalich své sestry, bude hluboký a široký, aby pojal množství nápoje k zesměšňování a k výsměchu.
33Opilostí a žalem budeš naplněna, kalichem hrůzy a úděsu, kalichem své sestry Samaří.
34Budeš pít a ⌈vypiješ jej do dna,⌉ rozhryžeš jeho střepy a ⌈rozdrásáš si prsy,⌉ protože já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.
35Proto praví Panovník Hospodin toto: Jelikož jsi na mě zapomněla a odvrhla jsi mě za svá záda, nes i ty svou hanebnost a své smilnění.
36I řekl mi Hospodin: Lidský synu, budeš soudit Oholu a Oholíbu? ⌈Oznam jim jejich ohavnosti.⌉
37Neboť cizoložily a na jejich rukou je krev. Cizoložily se svými bůžky a dokonce své syny, které mi porodily, jim ⌈přivedly za pokrm.⌉
38Ještě toto mi provedly: V onen den znečistily mou svatyni a ⌈znesvětily mé soboty.⌉
39Když pobíjeli své syny pro své bůžky, v onen den přišli do mé svatyně, aby ji znesvětili. Hle, toto spáchali uprostřed mého domu.
40Nadto však budou posílat pro muže přicházející zdaleka. Když k nim byl poslán posel, hle, přišli. Umyla ses pro ně, ⌈nalíčila sis oči⌉ a ozdobila ses ozdobou.
41Posadila ses na drahocenné lůžko, před ním byl prostřený stůl a na něj jsi postavila mé kadidlo a můj olej.
42Hlas spokojeného davu zněl ve městě, naproti mužům z množství lidí, pijanům přivedeným z pustiny. I dávali jim náramky na ruce a krásnou korunu na hlavy.
43I řekl jsem o ní, opotřebované cizoložstvím: Teď s ní budou páchat smilnění a ona s nimi.
44A vcházel k ní, jako se vchází k prostitutce. Tak vcházeli k Ohole a k Oholíbě, hanebným ženám.
45Avšak spravedliví muži, ⌈ti je budou soudit soudem pro cizoložnice a soudem pro ty, které prolévají krev,⌉ protože jsou cizoložnice a mají na rukou krev.
46Neboť toto praví Panovník Hospodin: ⌈Svolej proti nim shromáždění a vydej je úděsu a loupení.
47Shromáždění pak na ně bude házet kamení a vymýtí je svými meči.⌉ Jejich syny i jejich dcery zabijí a jejich domy spálí ohněm.
48Odstraním ze země hanebnost, všechny ženy se dají varovat a nebudou jednat podle vaší hanebnosti.
49Uvalí na vás vaši hanebnost a ponesete hříchy smilnění se svými bůžky. I poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.