1Mata mamɔkɔ, ntɛ kənay ka afum kəlɔma sɔ kənatɔyɔ yeri yedi mɔ, k'ewe acɛpsɛ ɔn, k'oloku ŋa:
2«Nɔnɔfɔr deyi'm teta kənay kaŋkɛ. Mata maas mɔ mamɛ ŋayi'm kəsək, ali peri pedi ŋayɔ fɛ sɔ.
3K'isɔŋɛ ŋa kəlukus nde ndaraŋan ta ŋandi peri-ɛ, ŋaŋkɔyi dəpəcuca dɔpɔ, bawo alɔma pəbɔlɛ pɔ ŋayɛfɛ.»
4Kɔ acɛpsɛ ɔn ŋayif kɔ: «Awa, deke antam kəsɔtɔ cəcom ncɛ andenɛmbərsɛ ŋa, nnɔ kəfo kəyer-yer kaŋkɛ mɔ?»
5Kɔ Yesu eyif ŋa: «Cəcom cəke cɔ nəyɔ-ɛ?» Kɔ ŋaloku kɔ: «Cəcom camət-mɛrəŋ.»
6Awa, k'oloku kənay a ŋandɛ dəntɔf. Ntɛ ɛlɛk cəcom ncɛ camət-mɛrəŋ mɔ, k'eyif Kanu barka, k'entep-tepi ci, k'ɛyɛfɛ kəsɔŋəs ci acɛpsɛ ɔn ntɛ tɔŋsɔŋɛ ŋayerəs ci kənay mɔ.
7Molop mɔlɔma mɛnayi sɔ. Ntɛ elip kəyif Kanu barka teta mi mɔ, k'oloku a payer sɔ mamɔkɔ.
8Kɔ kənay kəndi kɔ kənɛmbərɛ, k'asɔtɔ mafala camət-mɛrəŋ mɛlarɛ yeri yɛlpəs.
9Kənay ka afum kaŋkɔ kənabəp afum wul maŋkəlɛ (4.000), ntɛ telip mɔ, kɔ Yesu elembərnɛ ŋa.
10Gbəncana babɔkɔ k'ɛmbɛrɛ debil kɔ acɛpsɛ ɔn, kɔ ŋaŋkɔ sədare sa Dalmanuta.
11Kɔ aFarisi ŋander, kɔ ŋancop kəgbɛkəlɛnɛ kɔ Yesu, ntɛ ŋafaŋ kəsumpər kɔ dəmoloku mɔ, kɔ ŋawer kɔ tɛgbɛkərɛ tɛwɛy-wɛy tɔlɔma ntɛ tɛyɛfɛ dəkɔm mɔ.
12Kɔ Yesu ontorɛ kifir pəpɔŋ, k'eyif: «Ta ake tɔ dɛtɛmp dandɛ deŋwenɛ tɛgbɛkərɛ tɛwɛy-wɛy-ɛ? Kance icloku nu: Afɔsɔŋ dɛtɛmp dandɛ tɛgbɛkərɛ tɛwɛy-wɛy.»
13Ntɛ elip kəlok-lokər ŋa mɔ, kɔ Yesu ɛsak ŋa, k'ɛmbɛrɛ sɔ debil kəkɔ ka mokuru.
14Acɛpsɛ a Yesu ŋanapələrnɛ kəlɛk cəcom. Kəcom kin gboŋ kɔ ŋanayɔ dəndo debil.
15Kɔ Yesu oloku ŋa tosom ntɛ: «Nəmepi fɔr, nəkɛmbərnɛ lebin da aFarisi kɔ da Herodu.»
16Kɔ acɛpsɛ ŋayɛfɛ kəbocərɛnɛ kiti taŋan, bawo ŋanayɔ fɛ cəcom.
17Kɔ Yesu ɛncərɛ tes ntɛ ŋancbocərɛnɛ kiti mɔ, k'eyif ŋa: «Ta ake tɔ nəmbocərɛnɛ kiti nəcloku a nəyɔ fɛ cəcom-ɛ? Nəntasɔtɔ fɛ mera haŋ ndɛkəl? Nəfɔcərɛ? Nəna nəmbiyɛ səbomp?
18Nəyɔ fɔr, mba nəfɔnəŋk? Nəyɔ ləŋəs, mba nəfɔne? Nəncɛm-cɛmnɛ fɛ,
19ntɛ inatep-tepɛ arkun wul kəcamət (5.000) cəcom kəcamət mɔ, cəcom cəlpəs cəfala cəke cɔ nənasɔtɔ-ɛ?» Kɔ acɛpsɛ ŋaloku Yesu: «Wəco kɔ mɛrəŋ.»
20«Ntɛ inatep-tepɛ afum wul maŋkəlɛ (4.000) cəcom camət-mɛrəŋ mɔ, cəfala cəke cɔ nənasɔtɔ cəcom cəlpəs-ɛ?» Kɔ ŋaloku Yesu: «Cəfala camət-mɛrəŋ.»
21Kɔ Yesu eyif ŋa: «Haŋ ndɛkəl nəntacərɛ fɛ ba?»
22Yesu kɔ acɛpsɛ ɔn ŋander Bɛtsayida. K'aŋkɛrɛ kɔ wətɔnəŋk k'alɛtsɛnɛ kɔ, a pədeŋ kɔ kəca.
23Kɔ Yesu osumpər wətɔnəŋk wəkakɔ kəca k'eŋkekərɛ kɔ dare kəsək. K'oyukər kɔ lin dəfɔr, k'endeŋər kɔ waca, pəcyif kɔ: «Məŋnəŋk paka pɔlɔma ba?»
24Kɔ wətɔnəŋk emepi fɔr pəcloku: «Iŋnəŋk afum, iŋnəŋk ŋa pəmɔ tɔk, mba ŋaŋkɔt.»
25Kɔ Yesu ɔŋgbɔkərɛ sɔ kədeŋ kɔ waca dəfɔr, ntɛ wətɔnəŋk nwɛ endegbɔkərɛ kəmepi fɔr pɔpɔŋ mɔ, k'ɛntamnɛ, pəcnəŋk pəwaŋkəra.
26Kɔ Yesu elembərnɛ kɔ, pəkɔ nde ndɔrɔn, k'oloku kɔ: «Ta məbɛrɛ dare de!»
27Kɔ Yesu ŋawur kɔ acɛpsɛ ɔn ntende dare da Sesari sa Filip. Ŋayi dɔpɔ, k'ɛyɛfɛ kəyifət acɛpsɛ ɔn: «Ntɛ afum ŋaŋloku mɔ, an'iyɔnɛ-ɛ?»
28Kɔ acɛpsɛ ŋaloku kɔ: «Alɔma ŋaloku a Aŋnabi Saŋ Batis, kɔ alɔma a Aŋnabi Eli, kɔ alɔma sɔ a sayibɛ səlɔma.»
29Kɔ Yesu eyif ŋa: «A nəna-a, an'iyɔnɛ-ɛ?» Kɔ Piyɛr oloku: «Məna, Krist8.29 «Krist» = «Wəsom ka Kanu» tokulɛ tɔ = «Nwɛ Kanu kəyɛk-yɛk kəsom mɔ teta kəyac afum a Kanu.» məyɔnɛ.»
30K'entiŋ-tiŋ ŋa kətɔloku fum tetɔn.
31Kɔ Yesu oncop kətəksɛ ŋa pəclenɛ: «Mɛnɛ patɔrəs Wan ka Wərkun pəlarəm. Abeki, aloŋnɛ apɔŋ, kɔ atəksɛ sariyɛ s'aSuyif ŋandewɛnəs kɔ, padif kɔ, mba pəfɔtɛ dədefi kɔ tataka ta maas tencepər-ɛ.»
32Yesu oncloku moloku mamɛ pəsoku pɛs. Kɔ Piyɛr ewe kɔ kəsək, k'oncop kənal kɔ.
33Mba Yesu olukus, k'ɛŋgbətnɛ acɛpsɛ ɔn, k'ɛŋgbəŋ-gbəŋər Piyɛr: «Məkafəlɛ nde kumunt kem darəŋ, məna Sentani, məfɔcɛm-cɛmnɛ pəmɔ Kanu, mɛnɛ pəmɔ afum.»
34Kɔ Yesu ewe kənay ka afum kɔ acɛpsɛ ɔn, k'oloku ŋa: «Kɔ fum ɛfaŋ kəcɛps'em-ɛ, wəkayi pəsak kəcɛm-cɛmnɛ teta nkɔnsərka, pəgbaŋnɛ kətɔk kɔn kəpəmpəl pəcəm'em darəŋ.
35Bawo nwɛ o nwɛ ɛŋfaŋ kəyac kəyi kɔn doru mɔ, endebut ki, mba nwɛ o nwɛ ombut kiyi kɔn doru teta ina kɔ Kibaru Kətɔt mɔ, ɛŋyac kiyi kɔn doru.
36Dəkəcəmɛ dere dɔ tɔyɔ fum kəsɔtɔ kɔn doru fəp, kɔ wəkayi ombut kiyi kɔn doru-ɛ?
37Ake fum ɛntam kəsɔŋ kəsəkpərɛ ka kiyi kɔn doru-ɛ?
38Nwɛ o nwɛ ɛlapərn'em kɔ moloku mem dɛtɛmp da aciya kɔ asumpər dalakɔ dandɛ dacɔ mɔ, Wan ka Wərkun sɔ endekɔlapərnɛ wəkayi k'endeder nɔrɔ da Kas disrɛ, kɔ mɛlɛkɛ mecempi.»