1aFarisi7.1 wəFarisi/aFarisi = Kəgba k'abeki aSuyif aŋɛ ŋacepərər ŋasektərɛnɛ sariyɛ kɔ mɔyɔ mokur ma aSuyif mɔ. kɔ atəksɛ sariyɛ s'aSuyif alɔma aŋɛ ŋanader kəyɛfɛ Yerusalɛm mɔ, ŋaloŋkanɛ nde Yesu eyi mɔ, ŋakɛl kɔ.
2Kɔ ŋanəŋk acɛpsɛ a Yesu akin akin ŋacdi yeri ta waca waŋan wɔsɔk-ɛ, itɔ tatɔkɔ ta ŋasumpər saliye-ɛ.
3aFarisi kɔ aSuyif fəp ŋancdi fɛ yeri ta ŋambikɛnɛ waca ŋasumpər saliye-ɛ, bawo ŋanacəmɛ mɔyɔ mokur maŋan darəŋ.
4Kɔ ŋalukus kəyɛfɛ nde abaŋka ŋɔpɔŋ-ɛ, ŋancdi fɛ yeri mɛnɛ ŋalip kəsumpər saliye, ŋanacəmɛ sɔ mɔyɔ mokur mɛlarəm darəŋ, pəmɔ tɛyakəs ta mɔmbəl, mɔndɛ, kɔ yɛbɛrɛ domun7.4 Yecicəs yokur yɔlɔma yendeŋər «kɔ səcɔm», kɔ pəyɔnɛ fɛ ti-ɛ, «kɔ kəfənc.».
5aFarisi kɔ atəksɛ sariyɛ s'aSuyif ŋayif Yesu: «Ta ake tɔ acɛpsɛ am ŋandinɛ yeri waca waŋan weyik-yik, ta ŋasɔkəsnɛ saliye, ŋacəmɛ tɔyɔ tokur darəŋ-ɛ?»
6Kɔ Yesu oloku ŋa: «Esayi ɛnaloku tetonu belbel cəsayibɛ, nəna abaŋɛnɛ kəlomp, pəmɔ tɔkɔ ancic ti mɔ: ‹Afum akaŋɛ dəcusu ŋaleləs im, mba bəkəc yaŋan yɔmbɔl'em.
7Kəkor-koru nkɛ ŋaŋkor-kor'im mɔ kəyɔ fɛ dəkəcəmɛ, ŋa aŋɛ ŋantəksɛ sariyɛ nsɛ afum ŋanapər mɔ.›7.7 Esayi 29.13
8Nəsak mosom ma Kanu, nəcəmɛ mɔyɔ mokur ma afum darəŋ.»
9K'oloku ŋa: «Pəfəfərɛnɛ nu kəfən tosom ta Kanu, nəccəmɛ mɔyɔ mokur monu darəŋ.
10Bawo Musa ɛnaloku: ‹Məleləs wisi kɔ wiri,›7.10 Kəwur 20.12, Sariyɛ 5.16 k'oloku sɔ: ‹Nwɛ oŋlok-lokər kas kɔ pəyɔnɛ fɛ ti kɛrɛ pəlɛc mɔ, mɛnɛ padif kɔ.›7.10 Kəwur 21.17, ALewy Aloŋnɛ 20.9
11Mba nəna nəloku: ‹Kɔ fum oloku kas kɔ pəyɔnɛ fɛ ti kɛrɛ-ɛ, paka pɔkɔ pəmarna isɔŋ əm kəmar kam mɔ, isɔŋ pi Kanu,›
12ti disrɛ nəna nəwosɛ a ta pəyɔnɛ sɔ kas kɔ kɛrɛ tɔlɔm o tɔlɔm.
13Nənimɛ tatɔkɔ toloku ta Kanu mɔyɔ mokur mmɛ nənctəksɛ mɔ. Nəŋyɔ mes mɛlɛc mɛlarəm mmɛ mowurɛnɛ mamɔkɔ mɔ.»
14Kɔ Yesu ewe kənay ka afum, k'ɛyɛfɛ kəloku ŋa: «Nəcəŋkəl im belbel, nəcərɛ sɔ!
15Daka o daka deyi fɛ todoru ta fum ndɛ dɛmbɛrɛ kɔ disrɛ dɔŋsɔŋɛ kɔ kətɔsɔk mɔ. Ntɛ toŋwur dəfum mɔ tɔŋsɔŋɛ kɔ kətɔsɔk.
16Nəcəŋkəl belbel, kɔ tɔyɔnɛ nəyɔ ləŋəs nəcne-ɛ.»
17Ntɛ Yesu olukus dɛkɛr mɔ, pəbɔlɛ kənay ka afum, kɔ acɛpsɛ ɔn ŋayif kɔ teta totubcɛnɛ tatɔkɔ.
18K'eyif ŋa: «Nəna sɔ nəsɔk fɛ səbomp? Nəncərɛ fɛ a daka o daka ndɛ dɛŋyɛfɛ todoru dɛbɛrɛ dəfum mɔ, dɔfɔsɔŋɛ kɔ kətɔsɔk?
19Bawo daka dadɔkɔ dɔfɔbɛrɛ kɔ dɛbəkəc, mba dəkor dɛmbɛrɛ kɔ, kɔ telip-ɛ pəwur afef.» Ti disrɛ, Yesu ɛnasɔksɛ alaŋ ɔn yeri fəp.
20K'oloku sɔ: «Ntɛ toŋwur dəfum mɔ, tɔŋsɔŋɛ kɔ kətɔsɔk.
21Bawo dɛbəkəc ŋɛlɛc nŋɛ ŋeyi fum disrɛ mɔ, mɛcɛm-cɛmnɛ mɛlɛc moŋwur: Dowon, deke, kədif ka fum,
22kəsumpər dalakɔ, dɛcɛlək, mɛcɛm-cɛmnɛ ma kəyɔ mes mɛlɛc, cəmpənpən, dɛyamayama, kəraca, kəlɔməs ka Mariki, kədot banca kəlɛc dotoŋkulu disrɛ.
23Mes mɛlɛc mamɔkɔ fəp dəfum moŋwur, mɔcsɔŋɛ kɔ kətɔsɔk.»
24Kɔ Yesu ɛyɛfɛ dəndo k'ɔŋkɔ atɔf ŋa Tir. K'ɔŋkɔ pəbɛrɛ kəlɔ kəlɔma. Ɛnafaŋ fɛ nwɛ o nwɛ pəcərɛ ti, mba ɛnatam fɛ kəyi kəgbɔpnɛ disrɛ.
25Wəran wəlɔma nwɛ ŋɔŋk ŋɛlɛc ŋɛnatɔŋkəlɛ wan kɔn wəran mɔ, ɛnane gbəncana babɔkɔ pacloku tetɔn, kɔ wəran nwɛ ender pətɛmpɛnɛ Yesu wɛcək dəntɔf.
26Wəran wəkakɔ wəKresi ɛnayi, pakom kɔ Siriya Fenisiya. K'ontola Yesu a pəbɛləs ŋɔŋk ŋɛlɛc nŋɛ ŋeyi wan kɔn mɔ.
27Kɔ Yesu oloku: «Məkar kərɛsna awut ŋanɛmbərɛ, bawo pəntesɛ fɛ kəlɛk kəcom ka awut mələmɛ ki cen.»
28Mba kɔ wəran nwɛ oloku Yesu: «Mariki, cen amɛsa dəntɔf yeŋyi yecdi yeri yɛlpəs ya awut.»
29Kɔ Yesu oloku wəran nwɛ: «Teta toloku tam, məkɔ, ŋɔŋk ŋɛlɛc ŋowur wan kam wəran.»
30Ntɛ wəran nwɛ ɛmbɛrɛ ndɔrɔn mɔ, k'ɛmbəp wan nwɛ pəfəntərɛ dəkəfənc. Ŋɔŋk ŋɛlɛc ŋowur kɔ.
31Kɔ Yesu ɛyɛfɛ atɔf ŋa Tir, k'oluksərnɛ ta Sidɔŋ kəca ka kəba ka Kalile, k'ɛncali atɔf ŋa Sədare Wəco.
32K'aŋkɛrɛ kɔ wətɔne nwɛ ɛnctarpɛnɛ kəlok-loku mɔ, k'alɛtsɛnɛ kɔ kədeŋər kɔ kəca.
33Kɔ Yesu eŋkekərɛ wətɔne kakɔ kəsək pəbɔlɛ kənay ka afum, k'ɛmbɛr kɔ tɛlər dɛləŋəs, k'oyuk lin k'osoptɛ kɔ yi tɛlər dətemer.
34K'eyekti fɔr darenc teta kətola Kanu, k'ɛmpɛnɛ kifir pəpɔŋ, k'ɔncɔp kusu kəŋan: «Ɛffata!», ti tɔyɔnɛ «Məgbitɛ!»
35Gbəncana babɔkɔ, kɔ ləŋəs yɔn yeŋgbitɛ, kɔ temer pɔn pesikəlɛ. K'olok-loku pəcempi cəleŋ.
36Kɔ Yesu oloku ŋa kətɔloku ti ali fum, mba tɔkɔ Yesu ɔncmɔnɛ ŋa ti mɔ, itɔ ŋancdəŋk ti.
37Cusu cənawos afum pəpɔŋ, ŋacloku: «Mes mmɛ ɔŋyɔ mɔ fəp mentesɛ! Ɔŋsɔŋɛ atɔne kəne, pəsɔŋɛ atɔlok-loku kəlok-loku!»