1Davidova modlitba. Slyš, Hospodine, spravedlivou při, věnuj pozornost mému nářku. Naslouchej mé modlitbě, nepochází z klamných rtů.
2Kéž soud nade mnou vyjde přímo od tebe, tvé oči vidí přímost.
3Zkoumal jsi mé srdce, navštěvovals mě v noci, tříbils mě, nic jsi nenalezl. ⌈Mé záměry nepředcházejí má ústa.⌉
4Co se týče lidských skutků, podle slova tvých rtů jsem se chránil cest lupičů.
5Mé kroky ⌈se držely⌉ ve tvých stezkách, mé nohy neuklouzly.
6Volám k tobě, Bože, protože mi odpovídáš. ⌈Nakloň ke mně své ucho,⌉ slyš mou řeč.
7Prokaž své milosrdenství, spasiteli těch, kdo před protivníky hledají útočiště ve tvé pravici.
8Chraň mě jako zřítelnici svého oka, ve stínu svých křídel mě skryj
9před ničemy, kteří mě ničí, před úhlavními nepřáteli, kteří mě obklopují.
10Zarostli tukem, ⌈jejich ústa mluví povýšeně.⌉
11Nyní ⌈mě už vystopovali,⌉ obklíčili mě, zkoumají, jak mě dostat na zem.
12Podobá se lvu, bažícímu po trhání kořisti, mladému lvu, jenž ve skrytu číhá.
13Povstaň, Hospodine, předejdi ho a sraz ho, svým mečem vysvoboď mou duši od ničemy
14a svou rukou, Hospodine, od lidí, od lidí tohoto věku, ⌈kteří mají podíl na životě.⌉ Ze své pokladnice jim plníš břicho -- i jejich synové se nasytí a zbytek zanechají svým dětem.
15Já ale spatřím tvou tvář ⌈v spravedlnosti;⌉ až procitnu, budu nasycen tvým zjevem.