1Pro vedoucího chval. K nízkému zpěvu. Davidův žalm.
2Pomoz, Hospodine! S věrnými je konec! Mezi syny lidskými vymizeli pravdiví.
3Každý ⌈obelhává svého bližního,⌉ ⌈z dvojakého srdce mluví úlisnými rty.⌉
4Kéž by Hospodin vyhladil všechny úlisné rty i jazyk, jenž mluví velikášsky!
5Takoví říkají: ⌈Svým jazykem zvítězíme.⌉ ⌈Máme ústa⌉ -- kdo je naším pánem?
6Pro ⌈zkázu zkroušených⌉ a pro nářek chudých nyní povstanu, praví Hospodin, ⌈postavím do bezpečí⌉ toho, nad nímž si odfrkují.
7Hospodinovy řeči jsou čisté, jsou jako stříbro přetavené v hliněné peci, sedmkrát přečištěné.
8Hospodine, ty je budeš navěky chránit a střežit před tím pokolením.
9Ničemové obcházejí kolem, protože mezi syny lidskými je vyvýšena nízkost.