1Když se posadíš, abys jedl s vládcem, dobře porozuměj tomu, ⌈co je před tebou.⌉
2⌈Polož si nůž na hrdlo,⌉ ⌈jestliže máš velkou chuť!⌉
3Nedychti po jeho lahůdkách, je to podvodný pokrm.
4Neunavuj se získáváním bohatství, ⌈kvůli své rozumnosti přestaň.⌉
5⌈Jen na to zaměříš své oči,⌉ a není tu; jistě si udělá křídla a jako orel odletí do nebes.
6Nejez pokrm lakomce, nedychti po jeho lahůdkách,
7⌈vždyť jak v duchu uvažuje, takový opravdu je.⌉ Říká ti: Jez a pij, ale ⌈jeho srdce není s tebou.⌉
8Vyzvrátíš i ten kousek, jež jsi snědl, a promarníš svá příjemná slova.
9Nemluv k hlupákovi, neboť pohrdne rozumností tvých řečí.
10Neposouvej dávné mezníky a nevstupuj na pole sirotků,
11protože jejich Vykupitel je silný, on povede jejich spor s tebou.
12Přilož své srdce k naučení a své uši k řečem poznání.
13Neodpírej chlapci kázeň; když mu nabiješ holí, nezemře.
14Ty mu nabiješ holí a jeho duši vysvobodíš z podsvětí.
15Můj synu, jestliže bude tvé srdce moudré, bude se radovat i mé vlastní srdce.
16Moje nitro jásá, když tvoje rty mluví, ⌈co je správné.⌉
17Ať tvé srdce nezávidí hříšníkům, ale každý den buď horlivý v bázni před Hospodinem,
18neboť máš budoucnost a tvoje naděje nebude zmařena.
19Můj synu, poslouchej a buď moudrý, veď své srdce po dobré cestě.
20Nebuď mezi pijany vína, ani mezi žrouty masa.
21Protože pijan i žrout zchudne, dřímota je oblékne do cárů.
22Poslouchej svého otce, který tě zplodil, a nepohrdej svou matkou, když zestárne.
23Kup si pravdu a neprodávej ji, moudrost, naučení a rozumnost.
24Velmi bude jásat otec spravedlivého, rodič moudrého se z něj bude radovat.
25Ať se raduje tvůj otec i tvá matka, ať jásá tvoje rodička.
26Můj synu, dej mi své srdce, tvé oči ať střeží moje cesty,
27protože prostitutka je hlubokou jámou, cizinka úzkou studnou.
28Také ona číhá jako lupič, množí nevěrné mezi lidmi.
29⌈Komu běda? Komu žal?⌉ Komu sváry? Komu stěžování? Kdo má bezdůvodné modřiny? Kdo má ⌈kalný zrak?⌉
30Ti, kdo ⌈prodlévají u vína,⌉ přicházejí ochutnat míšené víno.
31Nedívej se na víno, jak je rudé, jak jiskří v poháru a hladce klouže dolů.
32Nakonec uštkne jako had, kousne jako zmije.
33Tvoje oči uvidí divné věci a tvé srdce bude mluvit obojace.
34Budeš jako ten, kdo leží uprostřed moře, kdo leží při vrcholu stěžně.
35Zbili mě, ale necítil jsem bolest, ztloukli mě, ani jsem to nepoznal. Kdy se probudím? Už ho zase chci!