1Abímelek, syn Jerubaalův, pak šel do Šekemu k bratrům své matky a promluvil k nim a ke vší čeledi z domu rodu své matky:
2Promluvte prosím ke všem občanům Šekemu: Co je pro vás lepší? Má nad vámi vládnout sedmdesát mužů, samí synové Jerubaalovi? Co kdyby nad vámi vládl jediný muž? Vzpomeňte si, že jsem vaše kost a vaše tělo.
3Když o něm bratři jeho matky promluvili ke všem občanům Šekemu všechna tato slova, jejich srdce se naklonilo za Abímelekem, protože si řekli: Je to náš bratr.
4Dali mu sedmdesát šekelů stříbra z chrámu Baal–beríta a Abímelek si za ně najal ničemné a bezohledné muže, kteří ho následovali.
5A přišel do Ofry, do domu svého otce, a zabil své bratry, syny Jerubaalovy, sedmdesát mužů na jednom kameni. Zůstal Jótam, nejmladší syn Jerubaalův, protože se ukryl.
6Pak se shromáždili všichni občané Šekemu a celé Bét–miló. Šli a ustanovili Abímeleka za krále u dubu, který stojí v Šekemu.
7Když to oznámili Jótamovi, šel a postavil se na vrchol hory Gerizím, pozvedl svůj hlas a zavolal. Řekl jim: Poslouchejte mě, občané Šekemu, a vás nechť vyslechne Bůh.
8Tak se jednou sešly stromy, aby nad sebou pomazaly krále, a řekly olivě: Kraluj nad námi.
9Oliva jim však pravila: Cožpak bych se vzdala své tučnosti, pro kterou mě oslavují bohové i lidé, a šla se kymácet nad stromy?
10Stromy tedy řekly fíkovníku: Pojď ty, kraluj nad námi.
11I fíkovník jim odpověděl: Cožpak bych se vzdal své sladkosti a svého dobrého ovoce a šel se kymácet nad stromy?
12Nato řekly stromy révě: Pojď ty, kraluj nad námi.
13Rovněž réva jim pravila: Cožpak bych se vzdala svého mladého vína, které dává radost bohům i lidem, a šla se kymácet nad stromy?
14Ještě řekly všechny stromy bodláku: Pojď ty, kraluj nad námi.
15A bodlák stromům odpověděl: Jestliže mě opravdu chcete pomazat za krále nad sebou, přijďte a schovejte se v mém stínu. Pokud ne, ať vyjde z bodláku oheň a stráví libanonské cedry.
16Nyní, jestliže jste si počínali věrně a bezúhonně, když jste ustanovili Abímeleka králem, pokud jste prokázali dobro Jerubaalovi a jeho domu a naložili jste s ním ⌈podle toho, co vykonaly jeho ruce,⌉
17-- můj otec přece bojoval za vás, ⌈dal v sázku svou duši⌉ a vysvobodil vás z ruky Midjánců,
18ale vy jste dnes povstali proti domu mého otce, zabili jste jeho syny, sedmdesát mužů, na jednom kameni a králem nad občany Šekemu jste ustanovili Abímeleka, syna jeho služebnice, protože je to váš bratr --
19jestliže jste tedy věrně a bezúhonně jednali s Jerubaalem a s jeho domem tohoto dne, radujte se z Abímeleka a také on ať se raduje z vás.
20Pokud tomu tak není, ať vyjde z Abímeleka oheň a stráví občany Šekemu a Bét–miló a ať vyjde oheň z občanů Šekemu a z Bét–miló a stráví Abímeleka.
21Potom Jótam utekl, prchal pryč od svého bratra Abímeleka, odešel do Beéru a bydlel tam.
22Abímelek vládl nad Izraelem tři roky.
23Bůh pak poslal mezi Abímeleka a občany Šekemu zlého ducha a občané Šekemu se k Abímelekovi zachovali zrádně.
24To pro násilí spáchané na sedmdesáti Jerubaalových synech, aby jejich krev dopadla na jejich bratra Abímeleka, který je zabil, a na občany Šekemu, kteří posilnili jeho ruce, aby zabil své bratry.
25Občané Šekemu mu nastražili zálohy na vrcholech hor a okrádali každého, kdo procházel po cestě kolem nich. Abímelekovi to bylo oznámeno.
26Tehdy přišel Gaal, syn Ebedův, a jeho bratři a procházeli Šekemem. Občané Šekemu mu důvěřovali.
27Vyšli na pole a sbírali víno ze svých vinic, šlapali ho a uspořádali slavnost. Vstoupili do chrámu svého boha, jedli a pili a proklínali Abímeleka.
28Tehdy řekl Gaal, syn Ebedův: Kdo je Abímelek a kdo jsou ⌈šekemští, že jim⌉ budeme sloužit? Což to není syn Jerubaalův a není Zebúl jeho dohlížitel? Služte mužům Chamóra, otce Šekemova. Proč my máme sloužit jemu?
29⌈Kéž bych měl tento lid pod svým velením,⌉ abych Abímeleka odstranil! Abímelekovi řekl: Rozmnož svou armádu a vytáhni.
30Když Zebúl, kníže města, uslyšel slova Gaala, syna Ebedova, vzplanul jeho hněv.
31A poslal k Abímelekovi tajně posly se slovy: Hle Gaal, syn Ebedův, a jeho bratři přicházejí do Šekemu. Pozor na ně! Pobuřují město proti tobě.
32Nuže, vstaň v noci, ty i lid, který je s tebou, a nastraž v poli zálohu.
33A časně ráno, jakmile vyjde slunce, vstaneš, vtrhneš do města a hle, on a lid, jenž je s ním, vytáhne ⌈proti tobě⌉ a ty s ním naložíš, ⌈jak se ti namane⌉.
34V noci tedy Abímelek a všechen lid, který byl s ním, vstal a nastražili na Šekem zálohu -- čtyři oddíly.
35Když Gaal, syn Ebedův, vyšel a postavil se do vchodu městské brány, Abímelek a lid, který byl s ním, vstal ze zálohy.
36Gaal ten lid spatřil a řekl Zebúlovi: Podívej se, lid sestupuje z vrcholů hor. Ale Zebúl mu odpověděl: Vidíš jen stín hor, podobný mužům.
37Gaal však ⌈mluvil stále dál.⌉ Řekl: Hle, lid sestupuje ze ⌈středu země⌉ a jeden oddíl přichází od cesty k dubu věštců.
38Nato mu Zebúl řekl: Kde jsou tedy tvá ústa, kterými jsi prohlásil: Kdo je Abímelek, že mu máme sloužit? Cožpak tohle není ten lid, kterým jsi kvůli němu pohrdl? Vytáhni už konečně a bojuj proti němu.
39Gaal tedy vytáhl v čele šekemských občanů a bojoval proti Abímelekovi.
40Abímelek jej však pronásledoval a on před ním utekl. Padlo mnoho probodených až po vchod do brány.
41Abímelek se usadil v Arúmě a Zebúl Gaala a jeho bratry vyhnal, takže nezůstali v Šekemu.
42I stalo se příštího dne, že lid vyšel na pole. Oznámili to Abímelekovi.
43Ten vzal lid, rozdělil je do tří oddílů a v poli nastražil zálohu. Rozhlédl se a hle, lid vychází z města. Povstal proti nim a pobil je.
44Abímelek a oddíly, které byly s ním, vtrhly a postavily se ke vchodu do městské brány. Další dva oddíly pak vtrhly na všechny, kdo byli na poli, a pobily je.
45Abímelek proti městu bojoval celý den, dobyl to město a lid, jenž byl v něm, zabil. Město zbořil a posypal ho solí.
46Když to uslyšeli všichni občané šekemské věže, vešli do sklepení chrámu El–beríta.
47Abímelekovi bylo oznámeno, že se shromáždili všichni občané šekemské věže.
48Tu Abímelek vystoupil na horu Salmón, on i všechen lid, který byl s ním. Abímelek ⌈s sebou⌉ vzal sekery, usekl větev ze stromu, zvedl ji a položil si ji na rameno. Lidu, který byl s ním, řekl: Co jste viděli, že jsem udělal, pospěšte si a udělejte to jako já.
49Také všechen lid tedy usekl každý svou větev, šli za Abímelekem, položili je na sklepení a zapálili nad nimi ⌈na tom sklepení oheň.⌉ Tak zemřeli také všichni lidé ze šekemské věže, asi tisíc mužů a žen.
50Potom šel Abímelek do Tebesu, utábořil se u Tebesu a dobyl jej.
51Uprostřed toho města byla pevná věž. Tam utekli všichni muži a ženy, všichni občané města, zavřeli za sebou a vystoupili na střechu té věže.
52Abímelek přišel k věži, bojoval proti ní a přistoupil až ke vchodu té věže, aby ji spálil ohněm.
53Vtom svrhla jedna žena Abímelekovi na hlavu vrchní mlýnský kámen a prorazila mu lebku.
54Rychle zavolal na služebníka, svého zbrojnoše, a řekl mu: Vytáhni svůj meč a usmrť mě. Jinak o mně budou říkat: Zabila jej žena. Jeho služebník jej tedy probodnul a on zemřel.
55Když izraelští muži viděli, že Abímelek zemřel, odešli každý do svého domova.
56Tak Bůh odplatil Abímelekovi za zlo, jež spáchal proti svému otci, když zabil svých sedmdesát bratrů.
57Také všechno zlo šekemských mužů Bůh obrátil na jejich hlavu a přišla na ně kletba Jótama, syna Jerubaalova.