1Avšak efrajimští muži mu řekli: ⌈Jak jsi to s námi jednal,⌉ že jsi nás nezavolal, když jsi šel do boje s Midjánci? A silně se s ním přeli.
2Nato jim odpověděl: Co jsem teď učinil takového jako vy? Což nejsou Efrajimovy paběrky lepší než Abíezerovo vinobraní?
3Do vaší ruky dal Bůh midjánská knížata Óréba a Zéba. Co jsem mohl udělat jako vy? Tehdy ochabl jejich hněv proti němu, ⌈když promluvil tato slova.⌉
4Gedeón přišel k Jordánu a prošel jím se třemi sty muži, kteří byli s ním, vyčerpaní, pronásledující nepřítele.
5Požádal tedy muže ze Sukótu: Dejte, prosím, po bochníku chleba lidu, který jde v mých stopách, protože jsou vyčerpaní. Pronásleduji midjánské krále Zebacha a Salmunu.
6Ale sukótská knížata odpověděla? Cožpak je pěst Zebacha a Salmuny již ve tvé ruce, že máme dát tvé armádě chléb?
7Nato Gedeón řekl: Za tohle zmlátím vaše tělo stepním trním a bodláky, až dá Hospodin Zebacha a Salmunu do mé ruky.
8Vystoupil odtamtud do Penúelu a promluvil k nim podobně. Muži z Penúelu mu odpověděli stejně, jako odpověděli muži sukótští.
9Také mužům v Penúelu řekl: Až se v pokoji navrátím, strhnu tuto věž.
10Zebach a Salmuna byli v Karkóru a s nimi jejich vojska, okolo patnácti tisíc, všichni, kteří zbyli z celého vojska synů východu. Padlých bylo sto dvacet tisíc mužů schopných tasit meč.
11Gedeón vytáhl cestou těch, kdo přebývají ve stanech na východ od Nóbachu a Jogbohy, a přepadl tábor, právě když ten tábor spočíval v bezpečí.
12Zebach a Salmuna utíkali a on je pronásledoval. Zajal oba midjánské krále, Zebacha a Salmunu, a celé vojsko uvedl v paniku.
13Když se Gedeón, syn Jóášův, vracel z té bitvy ⌈od svahu Cheresu,⌉
14zajal mládence ze sukótských mužů, vyptával se ho a on pro něho sepsal knížata Sukótu a jeho starší, sedmdesát sedm mužů.
15Pak přišel k sukótským mužům a řekl: Zde jsou Zebach a Salmuna, pro které jste mě hanobili slovy: Cožpak je pěst Zebacha a Salmuny již ve tvé ruce, že máme dát tvým unaveným mužům chléb?
16A vzal starší toho města a stepní trní a bodláky a dal jimi sukótským mužům ⌈za vyučenou.⌉
17Strhl i věž v Penúelu a zabil muže toho města.
18Potom se zeptal Zebacha a Salmuny: Jak vypadali ti muži, které jste zabili na Táboře? Odpověděli: Jaký jsi ty, takoví byli oni, všichni podle vzezření královští synové.
19On řekl: To byli mí bratři, synové mé matky. Jakože živ je Hospodin: Kdybyste je nechali žít, nezabil bych vás.
20A Jeterovi, svému prvorozenému, řekl: Vstaň, zabij je. Ale ten chlapec nevytáhl svůj meč, neboť se bál. Byl totiž ještě malý.
21Tu řekl Zebach a Salmuna: Vstaň ty a zasáhni nás, vždyť ⌈jaký muž, taková jeho síla.⌉ Gedeón tedy vstal, zabil Zebacha a Salmunu a vzal si půlměsíčky, které měli na šíjích jejich velbloudi.
22Izraelští muži pak Gedeónovi řekli: Vládni nad námi ty i tvůj syn a také ⌈tvůj vnuk,⌉ protože jsi nás zachránil z ruky Midjánců.
23Ale Gedeón jim odpověděl: Nebudu nad vámi vládnout já, ani můj syn nad vámi nebude vládnout. Nad vámi bude vládnout Hospodin.
24Gedeón jim dále řekl: Dovolte mi přednést vám prosbu: Dejte mi každý kroužek ze své kořisti. Měli totiž zlaté kroužky, protože tamti byli Izmaelité.
25Oni odpověděli: Rádi dáme. Rozprostřeli plášť a hodili tam všichni kroužek ze své kořisti.
26Váha těch zlatých kroužků, které si vyžádal, byla tisíc sedm set šekelů zlata mimo ty půlměsíčky, náušnice a roucha z purpuru, která měli na sobě midjánští králové, a mimo náhrdelníky, které visely na šíjích jejich velbloudů.
27Gedeón ⌈z toho udělal efód,⌉ postavil ho ve svém městě, v Ofře, a všichni z Izraele tam za ním chodili smilnit, takže se stal Gedeónovi a jeho domu léčkou.
28Tehdy byli Midjánci před syny Izraele pokořeni a již nepozdvihli hlavu. Země měla v Gedeónových dnech čtyřicet let klid.
29Jerubaal, syn Jóášův, pak odešel a usadil se ve svém domě.
30Gedeón měl dále sedmdesát synů, vzešlých z jeho beder, protože měl mnoho žen.
31Také jeho konkubína, kterou měl v Šekemu, mu porodila syna a tomu dal jméno Abímelek.
32Nakonec Gedeón, syn Jóášův, zemřel v utěšených šedinách a byl pohřben do hrobu svého otce Jóaše v Abíezerské Ofře.
33I stalo se, jakmile Gedeón zemřel, že se synové Izraele odvrátili, chodili smilnit za baaly a ustanovili Baal–beríta svým bohem.
34Synové Izraele si nepamatovali na Hospodina, svého Boha, který je vysvobozoval z ruky všech jejich okolních nepřátel.
35Ani neprokázali milosrdenství domu Jerubaala Gedeóna za veškeré dobro, jež vykonal pro Izrael.