1Prorocký výnos o Babylonu, který viděl Izajáš, syn Amósův.
2Zvedněte korouhev na lysé hoře, pozvedněte k nim hlas, zamávejte rukou, ať vejdou branami předních mužů.
3Vydal jsem příkaz svým posvěceným, k vykonání svého hněvu jsem také povolal své hrdiny, ⌈jásající nad mou velebností.⌉
4Slyš! Rachot na horách jakoby mnohého lidu. Slyš! Hukot království -- ⌈shromažďovaných národů:⌉ Hospodin zástupů formuje armádu k boji.
5Přicházejí z daleké země, od konce nebes -- Hospodin se zbraněmi svého rozhořčení -- aby pohubil celou zemi.
6Naříkejte, protože den Hospodinův je blízko. Přijde jako zkáza od Všemohoucího.
7Proto všechny ruce ochabnou a srdce každého člověka se rozplyne.
8Vyděsí se, zachvátí je křeče a bolesti, budou se svíjet jako rodička. Jeden bude užasle hledět na druhého, jejich tváře ⌈budou jako plamen.⌉
9Hle, den Hospodinův přichází, krutý, se zuřivostí a s planoucím hněvem, aby učinil tuto zemi hroznou pustinou a vyhladil z ní hříšníky.
10Neboť hvězdy nebes ani ⌈jejich souhvězdí⌉ se nezatřpytí svým světlem, slunce bude vycházet temné a měsíc nezazáří svým světlem.
11A navštívím svět za zlo a ničemy za jejich vinu; způsobím, že zmizí pýcha domýšlivců a hrdost tyranů ponížím.
12Způsobím, že bude člověk vzácnější než ryzí zlato, člověk nad zlato z Ofíru.
13Proto rozbouřím nebesa a rozkymácí se země ze svého místa -- v rozhořčení Hospodina zástupů a ve dni jeho planoucího hněvu.
14I stane se, že jako zaplašená gazela nebo jako stádo, když není, kdo by ho shromáždil, tak se každý vrátí ke svému lidu a každý uteče do své země.
15Každý, kdo bude nalezen, bude proboden, a každý chycený na útěku padne mečem.
16Jejich děti budou rozdrceny před jejich očima, jejich domy budou vypleněny a jejich ženy budou zneuctěny.
17Podnítím proti nim Médy, kteří si stříbra nebudou cenit a ve zlatě nebudou mít zalíbení.
18Svými luky rozstřílí chlapce a nad plodem lůna nebudou mít slitování -- nad syny se neslituje jejich oko.
19A Babylon -- ozdoba království, okrasa vznešenosti Chaldejců -- bude, jako když Bůh vyvrátil Sodomu a Gomoru.
20Nebude nikdy obydlen, nebude osídlen z generace na generaci; nerozbije tam stan Arab a pastýři se stády se tam neuloží.
21Budou tam uléhat divoká zvířata a jeho domy budou plné výrů, usídlí se tam pštrosi a budou tam skotačit běsi.
22V jeho pevnostech se budou ozývat divocí psi a v rozkošných palácích šakalové. Jeho čas je blízko -- už přichází -- jeho dny nebudou prodlouženy.