1Když ten rozruch ustal, svolal si Pavel učedníky, povzbudil je, rozloučil se s nimi a vydal se na cestu do Makedonie.
2Prošel ty krajiny, povzbudil bratry mnohými slovy a přišel do Řecka,
3kde strávil tři měsíce. Židé proti němu nastrojili léčku, právě když se chystal plavit do Sýrie, i rozhodl se, že se vrátí přes Makedonii.
4[Až do Asie] ho doprovázeli Sopatros, [Pyrrhův syn] z Beroje, z Tesalonických pak Aristarchos a Sekundus, Gaius z Derbe a Timoteus, z Asie Tychikos a Trofimos.
5Ti ⌈šli napřed⌉ a čekali na nás v Troadě.
6My jsme po dnech nekvašených chlebů vypluli z Filip a za pět dní jsme k nim dorazili do Troady, kde jsme strávili sedm dní.
7První den v týdnujsme se sešli k lámání chleba. Pavel s nimi rozmlouval, protože chtěl druhý den odejít, a protáhl svou řeč až do půlnoci.
8V horní místnosti, kde jsme byli shromážděni, bylo mnoho lamp.
9Nějaký mladík jménem Eutychos seděl na okně. Když Pavel dlouho mluvil, zmáhal ho hluboký spánek. Přemožen spánkem spadl dolů z třetího poschodí. Zdvihli ho mrtvého.
10Pavel sešel dolů, padl na něho, objal ho a řekl: „Neznepokojujte se, neboť jeho duše je v něm.“
11Pak vystoupil nahoru, lámal chléb a jedl, a dlouho do rána s nimi rozmlouval; a tak odešel.
12Chlapce přivedli živého a byli velice povzbuzeni.
13My jsme ⌈šli napřed⌉ na loď a vypluli jsme k Assu, kde jsme měli přibrat Pavla. Tak nám to totiž nařídil, a sám se chystal ⌈cestovat po souši⌉.
14Když se s námi setkal v Assu, vzali jsme ho na loď a přijeli jsme do Mitylény.
15A když jsme odtud odpluli, dostali jsme se druhého dne ⌈do blízkosti⌉ Chiu. Další den jsme připluli k Samu a [po zastávce v Trogylliu] jsme příští den přijeli do Milétu.
16Pavel se totiž rozhodl minout Efes, aby se nezdržel v Asii, neboť spěchal, aby se dostal na den Letnic do Jeruzaléma, bude–li to jen trochu možné.
17Z Milétu poslal vzkaz do Efesu a zavolal si starší církve.
18Když k němu přišli, řekl jim: „Vy víte, jak jsem od prvního dne, kdy jsem vstoupil do Asie, byl s vámi po celý čas
19a sloužil jako otrok Pánu se vší pokorou, v slzách i zkouškách, které mě potkaly pro úklady Židů;
20jak jsem nic nezamlčel z toho, co by vám prospívalo, ale všechno jsem vám oznámil, když jsem vás učil veřejně i po domech.
21Naléhavě jsem Židům i Řekům svědčil o pokání k Bohu a o víře v našeho Pána Ježíše [Krista].
22A nyní, hle, jsa spoután Duchem, jdu do Jeruzaléma a nevím, co mne tam potká,
23kromě toho, že mi Duch Svatý v každém městě dosvědčuje, že mne čekají pouta a soužení.
24Avšak v žádném ohledu si necením své duše víc, než abych dokončil svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše: dosvědčovat evangelium o Boží milosti.“
25„A nyní, hle, já vím, že vy všichni, mezi kterými jsem procházel a hlásal [Boží] království, již nespatříte mou tvář.
26Proto vám dnešního dne dosvědčuji, že jsem čistý od krve všech lidí,
27neboť jsem nic nezamlčel a oznámil jsem vám celou vůli Boží.
28Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás Duch Svatý ustanovil za strážce, abyste pásli Boží církev, kterou si získal ⌈vlastní krví⌉.
29Já vím, že po mém odchodu k vám vejdou draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo.
30I z vás samotných povstanou muži, kteří budou mluvit převrácené věci, aby strhli učedníky za sebou.
31Proto buďte bdělí a mějte na paměti, že jsem po tři roky dnem i nocí nepřestal se slzami napomínat jednoho každého z vás.
32A nyní vás svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vás zbudovat a dát vám dědictví mezi všemi posvěcenými.
33Nezatoužil jsem po stříbře, zlatě ani oděvu nikoho z vás.
34Sami víte, že pro potřeby mé a těch, kteří byli se mnou, sloužily tyto ruce.
35Ve všem jsem vám ukázal, že takto máme pracovat, ujímat se slabých a pamatovat na slova Pána Ježíše, neboť on řekl: Blaženější je dávat než brát.“
36⌈Po těch slovech⌉ poklekl a s nimi všemi se pomodlil.
37Všichni se dali do velikého pláče, ⌈objímali Pavla⌉ a líbali ho.
38Nejvíce se rmoutili nad tím slovem, které řekl, že již více nespatří jeho tvář. A doprovázeli ho k lodi.