1Elíša promluvil k ženě, jejíhož syna oživil, a řekl: Vstaň a jdi, ty i tvůj dům, a pobývej jako cizinec, kde se dá, protože Hospodin vyhlásil hlad a již přišel na zemi na sedm let.
2Žena vstala a učinila podle slova muže Božího: Šla ona i její dům a pobývala jako cizinec v pelištejské zemi po sedm let.
3I stalo se po sedmi letech, že se ta žena vrátila z pelištejské země a šla se na králi domáhat svého domu a svého pole.
4Tehdy král hovořil s Gecházím, služebníkem muže Božího, a řekl: Vyprávěj mi o všech velkých činech, které Elíša učinil.
5Když vyprávěl králi o tom, jak oživil mrtvého, právě přišla ta žena, jejíhož syna oživil, aby se domáhala na králi svého domu a svého pole. Gechází řekl: Můj pane a králi, to je ta žena a to je její syn, kterého Elíša oživil.
6Král se na to té ženy vyptal a ona mu to vyprávěla. Pak jí král ustanovil jednoho dvorního úředníka a řekl mu: Vrať všechno, co jí patří; všechnu úrodu pole ode dne, kdy opustila zemi, až do nynějška.
7Elíša přišel do Damašku. Aramejský král Ben–hadad byl nemocen. Bylo mu oznámeno: Přišel sem muž Boží.
8Král řekl Chazaelovi: Vezmi s sebou dar, jdi muži Božímu naproti a dotaž se skrze něj Hospodina slovy: Zotavím se z této nemoci?
9Chazael mu tedy šel naproti. Vzal s sebou dar, všelijaké dobré věci Damašku, náklad čtyřiceti velbloudů. Přišel, zastavil před ním a řekl: Tvůj syn, aramejský král Ben–hadad, mě k tobě poslal se slovy: Zotavím se z této nemoci?
10Elíša mu odpověděl: Jdi, ⌈řekni mu: Určitě se zotavíš, ale Hospodin⌉ mi ukázal, že jistě zemře.
11⌈Jeho tvář strnula,⌉ ⌈předlouho na něj zíral⌉ a pak se muž Boží rozplakal.
12Chazael se zeptal: Proč můj pán pláče? On odpověděl: Protože vím, co zlého spácháš vůči synům Izraele. Jejich pevnosti pošleš do ohně, jejich mládence pozabíjíš mečem, jejich děti rozdrtíš a jejich těhotné rozpáráš.
13Chazael řekl: Jak by mohl tvůj otrok, pouhý pes, udělat něco tak velkého? Elíša odpověděl: Hospodin mi ukázal, že budeš králem nad Aramem.
14Pak odešel od Elíši a přišel ke svému pánu. Ten se ho zeptal: Co ti říkal Elíša? Odpověděl: Řekl mi, že se určitě zotavíš.
15Příštího dne se stalo, že vzal přikrývku, namočil do vody a rozprostřel na jeho tvář, takže zemřel. Chazael pak kraloval místo něj.
16V pátém roce vlády izraelského krále Jórama, syna Achabova, když byl Jóšafat judským králem, se stal judským králem král Jóram, syn Jóšafatův.
17Bylo mu třicet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě osm let.
18Chodil po cestě izraelských králů, tak jak to činil dům Achabův, protože Achabova dcera byla jeho ženou. Páchal to, co je zlé v Hospodinových očích.
19Hospodin však nechtěl zničit Judu kvůli svému otroku Davidovi, protože mu slíbil, že dá jemu i jeho synům lampu po všechny dny.
20Za jeho dnů se Edómci ⌈vzbouřili proti judské moci⌉ a ustanovili nad sebou krále.
21Jóram tehdy přitáhl k Sáíru a s ním celá vozba. I stalo se, že v noci vstal a udeřil na Edómce, kteří obkličovali jej i velitele vozby; ale lid utekl ke svým stanům.
22Proto se vzbouřili Edómci proti judské moci až do tohoto dne. Tak se v té době vzbouřila i Libna.
23Ostatní Jóramovy činy a všechny věci, které činil, jsou zapsány v knize Letopisů judských králů.
24Jóram ⌈ulehl se svými otci⌉ a byl pohřben se svými otci v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Achazjáš.
25V dvanáctém roce vlády izraelského krále Jórama, syna Achabova, se stal judským králem král Achazjáš, syn Jóramův.
26Achazjášovi bylo dvacet dva let, když se stal králem, a kraloval v Jeruzalémě jeden rok. Jeho matka se jmenovala Atalja, dcera izraelského krále Omrího.
27Chodil po cestě domu Achabova a páchal to, co je zlé v Hospodinových očích, jako dům Achabův, protože byl zetěm domu Achabova.
28Vytáhl s Jóramem, synem Achabovým, k Rámot–gileádu do boje proti aramejskému králi Chazaelovi, ale Aramejci Jórama ranili.
29Nato se vrátil král Jóram do Jizreelu, aby se vyléčil z ran, ⌈které mu Aramejci způsobili⌉ v Rámě, když bojoval s aramejským králem Chazaelem. Judský král Achazjáš, syn Jóramův, se přišel na Jórama, syna Achabova, do Jizreelu podívat, protože byl nemocný.