1Tehdy přišli za Saulem do Gibeje Zífejci se slovy: David se skrývá na kopci Chakíla směrem k Ješímónu.
2Saul vstal a sestoupil do pustiny Zífu -- spolu s ním tři tisíce mužů vybraných z Izraele -- aby hledal Davida v pustině Zífu.
3Saul se utábořil na kopci Chakíla u cesty směrem k Ješímónu. David pobýval v pustině. Když zjistil, že Saul za ním přišel do pustiny,
4poslal David zvědy, aby se dozvěděl, že Saul opravdu přitáhl.
5Potom David vstal a šel na místo, kde se utábořil Saul. David zjistil místo, kde spal Saul i Abnér, syn Nérův, velitel armády. Saul spal v ležení a lid tábořil kolem něj.
6David promluvil a zeptal se Chetejce Achímeleka a Abíšaje, syna Serújina, bratra Jóabova: Kdo se mnou sestoupí k Saulovi do tábora? Abíšaj řekl: Já s tebou sestoupím.
7David s Abíšajem přišel v noci k lidu a hle, Saul ležel a spal v ležení a jeho kopí bylo zabodnuté v zemi u hlavy. Abnér a lid ležel kolem něj.
8Abíšaj řekl Davidovi: Bůh dnes vydal tvého nepřítele do tvé ruky. Dovol, ať ho teď jednou ranou přibodnu kopím k zemi, ⌈druhou nebudu potřebovat.⌉
9David řekl Abíšajovi: Nezabíjej ho! Vždyť kdo může vztáhnout ruku na Hospodinova pomazaného a zůstat bez trestu?
10David řekl: Jakože živ je Hospodin, jistě jej postihne Hospodin nebo přijde jeho den a zemře nebo vyjde do boje a bude smeten.
11Ať je to ode mě vzdáleno kvůli Hospodinu, abych vztáhl ruku na Hospodinova pomazaného. Teď vezmi kopí, které je u jeho hlavy, a džbánek na vodu a pojďme.
12Nato vzal David kopí a džbánek na vodu od Saulovy hlavy a odešli. Nikdo je neviděl, nikdo se to nedozvěděl, nikdo se neprobudil, protože všichni spali, neboť na ně padl hluboký spánek od Hospodina.
13Pak David přešel na protilehlou stranu a postavil se vpovzdálí na vrcholku hory, takže mezi nimi ⌈byla velká vzdálenost.⌉
14David zavolal na lid a na Abnéra, syna Nérova: Odpověz, Abnére! Abnér odpověděl: Kdo jsi, že pokřikuješ na krále?
15David řekl Abnérovi: ⌈Jsi přece muž a nikdo není⌉ v Izraeli jako ty. Proč jsi nestřežil svého pána a krále? ⌈Někdo z lidu⌉ přišel, aby zabil krále, tvého pána.
16To není dobré, co jsi učinil. Jakože je živ Hospodin, ⌈jste syny smrti,⌉ protože jste nestřežili svého pána, Hospodinova pomazaného. Podívej se teď, kde je královo kopí a džbánek na vodu, které byly u jeho hlavy.
17Když rozpoznal Saul Davidův hlas, řekl: Je to tvůj hlas, můj synu Davide? David odpověděl: Je to můj hlas, můj pane a králi.
18Dále řekl: Proč můj pán pronásleduje svého otroka? Co jsem udělal? Jaké zlo je při mně?
19Nyní ať vyslechne můj pán a král slova svého otroka: Jestliže tě proti mně podněcuje Hospodin, ať přijme přídavnou oběť. Jestliže však lidé, ať jsou prokletí před Hospodinem, neboť mě dnes vyhnali, abych neměl podíl na Hospodinově dědictví, se slovy: Jdi sloužit jiným bohům.
20A nyní ať nepadne má krev na zem ⌈pryč z Hospodinovy přítomnosti.⌉ Vždyť izraelský král vytáhl, aby hledal jednu blechu, jako se honí koroptev v horách.
21Nato Saul řekl: Zhřešil jsem. Vrať se, můj synu Davide. Neudělám ti již nic zlého, za to, že sis dnes ⌈vážil mého života.⌉ Ano, jednal jsem bláznivě a převelice jsem zbloudil.
22David odpověděl: Zde je ⌈královo kopí.⌉ Ať přijde někdo ze služebníků a vezme si ho.
23Ať Hospodin odplatí každému za jeho spravedlnost a věrnost. Když tě dnes Hospodin vydal do mé ruky, nechtěl jsem vztáhnout ruku na Hospodinova pomazaného.
24Zrovna tak jako ⌈jsem si dnes cenil tvého života,⌉ tak ať ⌈si cení Hospodin mého života⌉ a vysvobodí mě ze všeho soužení.
25Saul řekl Davidovi: Požehnaný jsi, můj synu Davide. ⌈Jistě to vykonáš a opravdu to dokážeš.⌉ David pak šel svou cestou a Saul se vrátil na své místo.