1Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
2Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? Sélah.
3Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
4Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
5Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
6Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
7A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
8Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.