1Píseň žalmu synů Chóre.
2Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.
3Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého.
4Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.
5Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,
6Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali.
7Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.
8Větrem východním rozrážíš lodí Tarské.
9Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky.
10Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.
11Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.
12Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích.
13Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho.
14Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu,
15Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti.