1Píseň a žalm Davidův.
2Hotovo jest srdce mé, Bože, zpívati a oslavovati tě budu, také i sláva má.
3Probuď se loutno a harfo, když v svitání povstávám.
4Slaviti tě budu mezi lidmi, Hospodine, a tobě žalmy prozpěvovati mezi národy.
5Nebo nad nebesa větší jest milosrdenství tvé, a až k nejvyšším oblakům pravda tvá.
6Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
7Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž je pravicí svou, a vyslyš mne.
8Bůh mluvil skrze svatost svou; veseliti se budu, že budu děliti Sichem, a údolí Sochot že rozměřím.
9Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.
10Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti Palestině troubiti budu.
11Kdo mne uvede do města hrazeného? Kdo mne zprovodí až do Idumejské země?
12Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, ó Bože, s vojsky našimi?
13Uděliž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská.
14V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.