1Třetího dne stala se svadba v Káni Galilejské, a byla matka Ježíšova tam.
2A pozván jest také Ježíš i učedlníci jeho na svadbu.
3Když se pak nedostalo vína, řekla matka Ježíšova k němu: Vína nemají.
4Dí jí Ježíš: Co mně a tobě ženo? Ještě nepřišla hodina má.
5Dí matka jeho k služebníkům: Což by koli vám řekl, učiňte.
6I bylo tu kamenných stoudví šest postaveno, podle obyčeje očišťování Židovského, beroucí v sebe jedna každá dvě nebo tři míry.
7Řekl jim Ježíš: Naplňte ty stoudve vodou. I naplnili je až do vrchu.
8I dí jim: Nalévejtež již, a neste vrchnímu správci svadby. I nesli.
9A jakž okusil vrchní správce svadby vody vínem učiněné, (nevěděl pak, odkud by bylo, ale služebníci věděli, kteříž vážili vodu,) povolal ženicha ten vrchní správce,
10A řekl mu: Každý člověk nejprve dobré víno dává, a když by se hojně napili, tehdy to, kteréž horší jest. Ale ty zachoval jsi víno dobré až dosavad.
11To učinil Ježíš počátek divů v Káni Galilejské, a zjevil slávu svou. I uvěřili v něho učedlníci jeho.
12Potom sstoupil do Kafarnaum, on i matka jeho, i bratří jeho, i učedlníci jeho, a pobyli tam nemnoho dní;
13Nebo blízko byla velikanoc Židovská. I vstoupil Ježíš do Jeruzaléma.
14A nalezl v chrámě, ano prodávají voly a ovce i holubice, a penězoměnce sedící.
15A udělav bič z provázků, všecky vyhnal z chrámu, i ovce i voly, a penězoměncům rozsypal peníze, a stoly zpřevracel.
16A těm, kteříž holuby prodávali, řekl: Odnestež tyto věci odsud, a nečiňte domu Otce mého domem kupeckým.
17I rozpomenuli se učedlníci jeho, že psáno jest: Horlivost domu tvého snědla mne.
18Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Jaké znamení toho nám ukážeš, že tyto věci činíš?
19Odpověděl Ježíš a řekl jim: Zrušte chrám tento, a ve třech dnech zase vzdělám jej.
20I řekli Židé: Ètyřidceti a šest let dělán jest chrám tento, a ty ve třech dnech vzděláš jej?
21Ale on pravil o chrámu těla svého.
22A protož když z mrtvých vstal, rozpomenuli se učedlníci jeho, že jim to byl pověděl. I uvěřili Písmu a slovu, kteréž pověděl Ježíš.
23A když byl v Jeruzalémě na velikunoc v den sváteční, mnozí uvěřili ve jméno jeho, vidouce divy jeho, kteréž činil.
24Ale Ježíš nesvěřil sebe samého jim, protože on znal všecky.
25Aniž potřeboval, aby jemu kdo svědectví vydával o člověku; neb on věděl, co by bylo v člověku.