1Ve čtvrtém roce vlády krále Dareia se stalo Hospodinovo slovo k Zacharjášovi čtvrtého dne devátého měsíce, tedy kislevu.
2Tehdy Bét–el poslal Saresera a Regem–meleka s jeho muži udobřit si Hospodinovu tvář
3a zeptat se kněží, kteří patřili domu Hospodina zástupů, a proroků: Mám plakat v pátém měsíci a postit se, jako jsem to dělal po mnoho let?
4I stalo se ke mně slovo Hospodina zástupů:
5Řekni všemu lidu země a kněžím: Když jste se postili a naříkali v pátém a v sedmém měsíci po těchto sedmdesát let, opravdu jste se postili kvůli mně?
6A když jíte a pijete, což nejíte a nepijete kvůli sobě?
7Což toto nebyla slova, která volal Hospodin prostřednictvím dřívějších proroků, když bezstarostně bydlel Jeruzalém i jeho města okolo něj, a tak i Negeb a Šefela?
8I stalo se Hospodinovo slovo k Zacharjášovi:
9Toto praví Hospodin zástupů: Suďte pravdivým soudem a prokazujte jeden druhému ⌈milosrdenství a slitování.⌉
10Neutlačujte vdovu ani sirotka, příchozího ani chudého, nevymýšlejte v srdci zlo jeden vůči druhému.
11Nechtěli věnovat pozornost, obrátili se vzpurně zády, zacpali si uši, aby neslyšeli.
12Svá srdce proměnili v křemen, aby neslyšeli zákon a slova, která poslal Hospodin zástupů svým Duchem prostřednictvím dřívějších proroků, a tak na ně od Hospodina zástupů dopadlo velké rozhořčení.
13I stalo se, že jako volal, ale neslyšeli, tak budou volat, ale já nebudu slyšet, praví Hospodin zástupů.
14Odvál jsem je do všech národů, které neznali. Země po nich byla zpustošena, takže jí nikdo neprochází sem ani tam. Tak proměnili výbornou zemi v hroznou pustinu.