1Výnos. Hospodinovo slovo o Izraeli, výrok Hospodina, který roztáhl nebesa, založil zemi a vytvořil ducha člověka v jeho nitru:
2Hle, učiním Jeruzalém opojnou číší pro všechny okolní národy. I na Judsko dojde při obléhání Jeruzaléma.
3⌈I stane se v onen den,⌉ že učiním Jeruzalém vzpěračským kamenem pro všechny národy. Všichni, kdo jej budou zvedat, se velmi zraní a všechny národy země se proti němu shromáždí.
4V onen den, je Hospodinův výrok, raním každého koně pomateností a jeho jezdce šílenstvím. Na dům judský ⌈otevřu své oči,⌉ ale všechny koně národů raním slepotou.
5Judští náčelníci si v srdci řeknou: Obyvatelé Jeruzaléma jsou mojí posilou skrze Hospodina zástupů, svého Boha.
6V onen den učiním judské náčelníky kotlíkem s ohněm na dřevě a ohnivou pochodní mezi snopy. Stráví všechny okolní národy napravo i nalevo a obyvatelé Jeruzaléma budou znovu pobývat na svém místě v Jeruzalémě.
7Hospodin nejprve zachrání judské stany, aby sláva domu Davidova a sláva obyvatel Jeruzaléma nebyla větší než Judova.
8V onen den bude Hospodin štítem pro obyvatele Jeruzaléma a stane se v onen den, že klopýtající mezi nimi bude jako David a dům Davidův bude před nimi jako Bůh, jako Hospodinův anděl.
9I stane se v onen den, že budu chtít vyhladit všechny národy, které přitáhnou proti Jeruzalému.
10Vyleji na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ducha milosti a úpěnlivých proseb. Pohledí na mě, toho, kterého probodli, a budou ho oplakávat jako se kvílí nad jedináčkem, budou nad ním hořce naříkat, jako se naříká nad prvorozeným.
11V onen den bude veliké kvílení v Jeruzalémě jako bylo kvílení v Hadad–Rimón na pláni u Megida.
12Země bude naříkat, ⌈každá čeleď⌉ zvlášť: Čeleď domu Davidova zvlášť a jejich ženy zvlášť, čeleď domu Nátanova zvlášť a jejich ženy zvlášť,
13čeleď domu Léviho zvlášť a jejich ženy zvlášť, čeleď Šimeího zvlášť a jejich ženy zvlášť,
14všechny čeledi, které zůstaly, ⌈každá čeleď⌉ zvlášť a jejich ženy zvlášť.