1Pro vedoucího chval -- podle „Lilií“. Davidův žalm.
2Zachraň mě, Bože, vody mi pronikly až k duši!
3Topím se v hlubokém bahně a pevného místa není! Klesám do vodních hlubin, strhává mě proud!
4Jsem vysílen voláním, hrdlo mám ochraptělé; oči mi slábnou, jak vyhlížím svého Boha.
5Těch, kdo mě bezdůvodně nenávidí, je víc než vlasů na mé hlavě. Je mnoho zrádných nepřátel, kteří mě chtějí zničit. Vracím to, co jsem neuchvátil.
6Bože, ty znáš mou pošetilost; má provinění ti nejsou skryta.
7Kéž se kvůli mně nestydí ti, kdo na tebe očekávají, Panovníku, Hospodine zástupů, kéž se nehanbí kvůli mně ti, kdo hledají tebe, Bože Izraele.
8Vždyť kvůli tobě snáším potupu, hanba mi pokryla tvář,
9cizím jsem se stal svým bratřím, cizincem jsem pro syny své matky.
10Neboť mě strávila horlivost pro tvůj dům, padla na mě potupa těch, kdo tupí tebe.
11V postu jsem si vyplakal duši, i to mi bylo ku potupě.
12Vzal jsem si za oděv žíněné roucho a stal jsem se jim pořekadlem.
13Žvaní o mně ti, kdo sedávají v bráně, i písničky pijanů piva.
14Ale já jdu se svou modlitbou k tobě, Hospodine. Je čas přízně. Bože, ve svém hojném milosrdenství mi odpověz ⌈pravdou své spásy!⌉
15Vysvoboď mě z bahna, abych se neutopil! Kéž jsem vysvobozen od těch, kdo mě nenávidí, i z vodních hlubin!
16Ať mě neodplaví vodní proud, ať mě nepohltí hlubina a ať se za mnou nezavře jáma!
17Odpověz mi, Hospodine, vždyť tvé milosrdenství je dobré! Podle svého hojného slitování na mě shlédni!
18Neskrývej svou tvář před svým otrokem, neboť je mi úzko. Rychle mi odpověz!
19Buď nablízku mé duši, ujmi se jí, kvůli mým nepřátelům mě vykup!
20Ty víš, jak mě tupí, haní a ostouzejí; máš před sebou všechny mé nepřátele.
21Potupa mi láme srdce, jsem ochromen. ⌈Doufal jsem v soucit, leč nebylo ho, v utěšitele,⌉ avšak nenašel jsem je.
22Do jídla mi dali žluč a na žízeň mě napájeli octem.
23Kéž se jim stůl před nimi stane pastí, kéž je léčkou těm, kdo jsou v pohodě.
24Ať se jim zatmějí oči, aby neviděli, kéž se jim stále třesou bedra.
25Vylej na ně své rozhořčení, kéž je dostihne tvůj planoucí hněv.
26Jejich hradiště nechť je zpustošeno a v jejich stanech ať nikdo nebydlí.
27Protože pronásledují toho, kterého ty jsi bil, a ⌈berou si do úst⌉ bolest tebou raněných.
28Sečti jejich viny! Kéž nevstoupí do tvé spravedlnosti.
29Kéž jsou vymazáni z knihy živých a nejsou zapsáni mezi spravedlivé.
30Já jsem nuzný a rozbolavělý, ale tvá spása, Bože, je mi bezpečím.
31Zpěvem budu chválit Boží jméno, budu ho velebit písní díků.
32To bude Hospodinu milejší než býk, než býček s rohy a paznehty.
33Uvidí to pokorní a budou se radovat. Vy, kdo hledáte Boha, ⌈vaše srdce bude žít!⌉
34Vždyť Hospodin chudé slyší a svými vězni nepohrdá.
35Chvalte jej nebesa i země, moře a vše, co se v nich hýbe!
36Neboť Bůh zachrání Sijón a vybuduje judská města; usadí se tam a obsadí jej.
37Dostane ho do dědictví potomstvo jeho otroků. Budou v něm bydlet ti, kdo milují jeho jméno.