1Haleluja! Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné!
2Kdo vylíčí Hospodinovy mocné činy? Kdo rozhlásí všechnu jeho chválu?
3Blahoslavení jsou ti, kdo zachovávají právo, kdo jednají v každé době spravedlivě.
4Rozpomeň se na mě, Hospodine, pro přízeň ke svému lidu, navštiv mě svou spásou,
5abych viděl dobro tvých vyvolených, abych se radoval radostí tvého národa, abych se chlubil tvým dědictvím.
6Zhřešili jsme jako naši otcové, páchali jsme zlo, jednali jsme ničemně.
7Naši otcové v Egyptě nepochopili tvé divy, nepřipomínali si tvé hojné milosrdenství, byli vzpurní při moři, při moři Rákosovém.
8Ale on je zachránil pro své jméno, aby dal poznat svou udatnost.
9Obořil se na Rákosové moře a vyschlo. Vedl je vodními hlubinami jako pustinou.
10Zachránil je z rukou toho, kdo je nenáviděl, vykoupil je z ruky nepřítele.
11Jejich protivníky přikryla voda, nezbyl z nich ani jeden.
12I uvěřili jeho slovům, zpívali k jeho chvále.
13⌈Rychle však zapomněli⌉ na jeho skutky, nečekali na jeho rozhodnutí.
14V pustině ⌈propadli chtivosti,⌉ v pusté krajině pokoušeli Boha.
15Splnil jim tedy jejich prosby, leč postihl je úbytěmi.
16V táboře ⌈žárlili na⌉ Mojžíše i na Árona, Hospodinova svatého.
17Země se otevřela a pohltila Dátana a přikryla spolek Abíramův.
18Proti jejich spolku vzplanul oheň, plamen spálil ničemy.
19Na Chorébu udělali tele a klaněli se lité modle.
20Zaměnili svou Slávu za zpodobení býka, který žere trávu.
21Zapomněli na Boha, svého zachránce, který učinil v Egyptě veliké věci,
22divy v zemi Chámově, hrůzu vzbuzující činy u Rákosového moře.
23Řekl tedy, že je vyhladí. Ale Mojžíš, jeho vyvolený, se postavil do trhliny před ním, a tak odvrátil jeho rozlícení, aby je nezničil.
24Pohrdli výbornou zemí, nevěřili jeho slovu,
25reptali ve svých stanech, neuposlechli Hospodina.
26Pozvedl tedy proti nim ruku, že je v pustině nechá padnout
27a že jejich potomstvo nechá padnout mezi pohany a že je rozpráší do různých zemí.
28Pak se spřáhli s Baal–peórem a jedli oběti mrtvých.
29Svými činy ho popouzeli k hněvu a dopadla na ně rána.
30I povstal Pinchas, vykonal soud a rána byla zastavena.
31Bylo mu to přičteno k spravedlnosti od pokolení do pokolení -- až navěky.
32U Vod sváru ho podnítili ke hněvu, kvůli nim se zle vedlo i Mojžíšovi,
33neboť se vzepřeli jeho Duchu a on svými rty mluvil nerozvážně.
34Nevyhladili národy, o nichž Hospodin mluvil,
35ale smísili se s pohanskými národy a učili se jejich skutkům.
36Sloužili jejich modlářským zpodobeninám a ty se jim staly léčkou.
37Své syny a své dcery obětovali démonům.
38Prolévali nevinnou krev, krev svých synů a dcer, které obětovali kenaanským modlářským zpodobeninám, a proléváním krve znesvětili zemi.
39Svými skutky se poskvrnili; svými činy se dopouštěli smilstva.
40Hospodin vzplál proti svému lidu hněvem a své dědictví si zošklivil.
41Vydal je do ruky pohanských národů, takže nad nimi vládli ti, kdo je nenáviděli.
42Utlačovali je jejich nepřátelé, byli pokořeni, byli pod jejich mocí.
43Mnohokrát je vysvobodil, leč oni se svými úradky vzpírali a pro své viny byli pokořeni.
44I pohleděl na jejich soužení a vyslyšel jejich nářek.
45Pamatoval kvůli nim na svou smlouvu a slitovával se podle svého hojného milosrdenství
46a dal jim dojít slitování před všemi, kdo je odvedli do zajetí.
47Zachraň nás, Hospodine, náš Bože, shromáždi nás z národů, a budeme vzdávat díky tvému svatému jménu a uctívat tě chválami.
48Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, od věků až navěky. A všechen lid ať řekne: Amen. Haleluja!