1Davidův. Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a celé mé nitro jeho svatému jménu!
2Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a nezapomínej, co vše vykonal.
3On odpouští všechny tvé viny, on uzdravuje všechny tvé nemoci.
4On vykupuje z jámy tvůj život, korunuje tě milosrdenstvím a slitováním.
5On napájí tvé trvání dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla.
6Hospodin zjednává spravedlnost, zjednává právo všem utlačovaným.
7Dal poznat své cesty Mojžíšovi a synům Izraele své činy.
8Soucitný a milostivý je Hospodin, pomalý k hněvu a velkého milosrdenství.
9Nebude se pořád přít a nebude se hněvat věčně.
10Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám podle našich provinění.
11Vždyť jak vysoko jsou nebesa nad zemí, tak ⌈mocné je⌉ jeho milosrdenství nad těmi, kdo se ho bojí.
12Jak daleko je východ od západu, tak od nás vzdálil naše přestoupení.
13Jako má otec soucit se svými syny, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
14On přece ví, jak jsme utvořeni, pamatuje, že jsme prach.
15Dny člověka jsou jako tráva, rozkvétá jako polní květ.
16Vítr na něho zafouká a je po něm, a už si nepovšimnou, že tu není.
17Ale Hospodinovo milosrdenství je od věků až navěky nad těmi, kdo se ho bojí, a jeho spravedlnost nad syny jeho synů,
18nad těmi, kdo zachovávají jeho smlouvu a pamatují na jeho přikázání, aby je plnili.
19Hospodin upevnil svůj trůn na nebesích a jeho kralování vládne všemu.
20Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé, vy mocní hrdinové, kteří činíte jeho slovo, poslušní jeho slova!
21Dobrořečte Hospodinu všechny jeho zástupy, vy, kdo mu sloužíte a činíte, v čem má zalíbení.
22Dobrořečte Hospodinu všechny jeho skutky -- na všech místech jeho vlády! Dobrořeč, má duše, Hospodinu!