1Můj synu, jestliže ses zaručil za svého bližního, ⌈zavázal ses rukoudáním⌉ za cizince,
2a byls řečmi svých úst chycen, řečmi svých úst byls polapen,
3učiň tedy toto, můj synu, aby ses zachránil. Protože ses dostal do ruky svého bližního, jdi, pokoř se a naléhej na svého bližního!
4Nedopřej svým očím spánku ani dřímoty svým víčkům.
5Zachraň se jako gazela z ruky lovce a jako pták z ruky ptáčníka.
6Jdi k mravenci, lenochu, podívej se na jeho cesty, abys zmoudřel.
7Ačkoliv nemá vůdce, dozorce ani vládce,
8připravuje si v létě pokrm, shromažďuje ve žni svou potravu.
9Dokdy budeš ležet, lenochu? Kdy se probereš ze spánku?
10Trochu spánku, trochu dřímoty, trochu složit ruce a poležet si --
11a tvá chudoba přijde jako tulák a tvá nouze jako ozbrojenec.
12Ničemník a darebák je ten, kdo chodí s falešnými ústy,
13mrká očima, dává znamení nohama, ukazuje svými prsty.
14⌈V jeho srdci je obojakost, v každé době kuje zlo, zasévá sváry.⌉
15Proto náhle přijde na něj pohroma, v okamžiku bude rozdrcen a nebude pro něj uzdravení.
16Šest věcí Hospodin nenávidí a sedmá je pro něj ohavností:
17Povýšené oči, lživý jazyk, ruce, které prolévají nevinnou krev,
18srdce, které kuje zlé plány, nohy, které ⌈rychle běží⌉ za zlem,
19falešného svědka, který šíří lži, a toho, jenž zasévá sváry mezi bratry.
20Můj synu, střež příkaz svého otce, nezavrhuj poučení své matky.
21Přivaž si je nastálo ke svému srdci, připoutej si je ke krku.
22Když budeš chodit, povede tě; když budeš ležet, bude tě chránit a když se probudíš, ⌈zaujme tvou pozornost.⌉
23Vždyť příkaz je lampou, poučení světlem, pokárání a naučení cestou života,
24aby tě ochránily před zlou ženou, před úlisným jazykem cizinky.
25Nebuď ve svém srdci žádostiv po její kráse, ať se tě nezmocní svými víčky,
26protože za prostitutku je jen bochník chleba, ale vdaná žena loví tvůj vzácný život.
27Cožpak si může někdo shrnout oheň do klína, a nespálit si oděv?
28Zdalipak může někdo chodit po řeřavém uhlí, a nespálit si nohy?
29Tak je tomu s tím, kdo vchází k ženě svého bližního; kdokoliv se jí dotkne, nezůstane bez trestu.
30Nepohrdají zlodějem, že kradl, aby se nasytil, když hladoví.
31Když však je dopaden, nahradí to sedmkrát, ⌈i kdyby měl dát⌉ ⌈všechen majetek svého domu.⌉
32Kdo cizoloží s ženou, tomu chybí rozum; ničí svou duši, kdo to dělá.
33Pocítí rány a hanbu, jeho potupa nebude smazána,
34protože žárlivost rozněcuje hněv muže, v den pomsty nebude mít soucit.
35⌈Nebere ohled⌉ na žádné odškodné, nepodvolí se, i kdybys rozmnožil dary.