1Synové Izraele vyrazili a utábořili se v moábských stepích na druhé straně Jordánu u Jericha.
2Balák, syn Sipórův, viděl všechno, co učinil Izrael Emorejcům.
3Moáb měl z lidu velký strach, neboť ho bylo mnoho. Moáb se synů Izraele děsil.
4Moáb řekl midjánským starším: Tento dav teď ⌈dočista spase⌉ všechno kolem nás, tak jako býk dočista spásá polní zeleň. Toho času byl moábským králem Balák, syn Sipórův.
5Ten poslal posly k Bileámovi, synu Beórovu, do Petóru, který je u Řeky, v zemi synů jeho lidu, aby ho zavolal se slovy: Hle, z Egypta vyšel národ a hle, pokryl tvář země a pobývá naproti mně.
6Nuže, prosím, pojď, proklej mi tento lid, neboť je mocnější nežli já. Snad ho potom budu moci pobít a vyhnat ze země. Vím totiž, že koho požehnáš, bude požehnán a koho prokleješ, bude proklet.
7Starší moábští a starší midjánští šli a měli s sebou odměnu za věštění. Přišli k Bileámovi a pověděli mu Balákova slova.
8On jim řekl: Zůstaňte zde přes noc a odpovím vám to, co ke mně Hospodin promluví. Moábská knížata pobyla u Bileáma.
9Bůh přišel k Bileámovi a zeptal se ho: Kdo jsou ti muži u tebe?
10Bileám Bohu odpověděl: Moábský král Balák, syn Sipórův, je ke mně poslal se slovy:
11Je tu ten lid, který vyšel z Egypta a pokryl tvář země. Nuže pojď a proklej mi ho. Snad budu moci proti němu bojovat a vyhnat ho.
12Bůh nato Bileámovi řekl: Nechoď s nimi a neproklínej tento lid, protože je požehnaný.
13Ráno Bileám vstal a řekl Balákovým knížatům: Jděte do své země, protože Hospodin mi nechce dovolit jít s vámi.
14Moábská knížata vstala, přišla k Balákovi a řekla: Bileám nechce s námi jít.
15Balák poslal další knížata, početnější a váženější nežli ta první.
16Když přišla k Bileámovi, řekla mu: Toto praví Balák, syn Sipórův: Nezdráhej se, prosím, přijít ke mně!
17Převelice tě poctím a všechno, co mi řekneš, udělám. Pojď, prosím, proklej mi tento lid.
18Bileám odpověděl Balákovým otrokům: I kdyby mi dal Balák ⌈všechno stříbro a zlato, které je v jeho domě,⌉ nemohl bych přestoupit příkaz Hospodina, svého Boha, a udělat cokoliv ⌈malého či velkého.⌉
19Nicméně pobuďte tu i vy přes noc, abych se dozvěděl, co dalšího ke mně Hospodin promluví.
20Bůh přišel k Bileámovi v noci a řekl mu: Když tě přišli tito muži zavolat, vstaň a jdi s nimi. Avšak uděláš pouze to, co ti povím.
21Bileám ráno vstal, osedlal svou oslici a šel s moábskými knížaty.
22Bůh vzplanul hněvem, že Bileám šel; Hospodinův anděl se mu postavil do cesty jako protivník. On jel na své oslici a s ním byli dva jeho služebníci.
23Oslice uviděla Hospodinova anděla, jak stojí na cestě a v ruce má tasený meč. Oslice uhnula z cesty a šla polem. Bileám však oslici bil, aby se vrátila na cestu.
24Pak se Hospodinův anděl postavil na pěšině mezi vinicemi; ⌈na jedné i druhé straně byla zeď.⌉
25Když oslice uviděla Hospodinova anděla, přitiskla se ke zdi a přitlačila ke zdi Bileámovu nohu. On ji znovu bil.
26Hospodinův anděl znovu přešel a postavil se na úzkém místě, kde nebylo možné uhnout napravo ani nalevo.
27Když oslice uviděla Hospodinova anděla, lehla si pod Bileámem. Bileám vzplanul hněvem a bil oslici holí.
28Hospodin otevřel oslici ústa a ta řekla Bileámovi: Co jsem ti udělala, že jsi mě takto třikrát bil?
29Bileám oslici řekl: Vždyť se mi vysmíváš! Kdybych měl s sebou meč, tak bych tě teď zabil.
30Oslice Bileámovi řekla: Což nejsem tvá oslice? Jezdil jsi na mně odjakživa až dodnes. Měla jsem ve zvyku ti něco takového dělat? Odpověděl: Ne.
31Hospodin odkryl Bileámovi oči, takže uviděl Hospodinova anděla, jak stojí na cestě a v ruce má tasený meč. Poklekl a poklonil se ⌈tváří k zemi.⌉
32Hospodinův anděl se ho zeptal: Proč jsi takto třikrát bil svou oslici? Hle, já jsem vyšel jako tvůj protivník, neboť ⌈tato cesta je přede mnou pochybená.⌉
33Oslice mě uviděla a takto třikrát přede mnou uhnula. Kdyby přede mnou neuhnula, ano, tebe bych teď zabil, a ji bych nechal naživu.
34Bileám řekl Hospodinovu poslu: Zhřešil jsem, neboť jsem nevěděl, že ty stojíš proti mně na cestě. Nyní, jestliže ⌈je to zlé ve tvých očích,⌉ vrátím se.
35Hospodinův anděl řekl Bileámovi: Jdi s těmi muži. Ovšem jenom to slovo, které k tobě budu mluvit, to budeš mluvit. Bileám tedy šel s Balákovými knížaty.
36Když se Balák doslechl, že Bileám přichází, vyšel mu vstříc do ⌈moábského města,⌉ které je na hranici Arnónu na konci území.
37Balák Bileámovi řekl: Cožpak jsem k tobě neposlal, aby tě zavolali? Proč jsi ke mně nepřišel? Opravdu tě nedokážu poctít?
38Bileám řekl Balákovi: Hle, teď jsem k tobě přišel. Budu ale moci vůbec něco promluvit? Slovo, které Bůh vloží do mých úst, to budu mluvit.
39Bileám šel potom s Balákem a přišli do Kirjat–chusót.
40Balák obětoval skot a brav a poslal Bileámovi a knížatům, která byla s ním.
41I stalo se ráno, že Balák vzal Bileáma a přivedl ho do Bamót–baalu, takže odtamtud viděl okraj lidu.