1Tehdy Mirjam mluvila s Áronem proti Mojžíšovi ohledně kúšské ženy, kterou si vzal; vzal si totiž kúšskou ženu.
2Říkali: Cožpak Hospodin mluvil pouze a jenom skrze Mojžíše? Což nemluvil také skrze nás? Hospodin to slyšel.
3Mojžíš byl velmi pokorný muž, více než všichni lidé, kteří byli na povrchu země.
4Hospodin hned řekl Mojžíšovi, Áronovi a Mirjamě: Vyjděte všichni tři ke stanu setkávání. Všichni tři vyšli.
5Hospodin sestoupil v oblakovém sloupu, zastavil se u vchodu do stanu, zavolal Árona a Mirjam a oni oba vyšli.
6Hospodin řekl: Poslyšte má slova: Kdyby byl mezi vámi ⌈prorok Hospodinův,⌉ dám se mu poznat ve vidění, budu s ním mluvit ve snu.
7Ne tak s mým otrokem Mojžíšem; je věrný v celém mém domě.
8S ním mluvím ⌈tváří v tvář,⌉ zřetelně, ne v hádankách, hledí na Hospodinovu podobu. Jak to, že jste se nebáli mluvit proti mému otroku Mojžíšovi?
9Hospodin proti nim planul hněvem a odešel.
10Když oblak od stanu odstoupil, hle, Mirjam byla malomocná, jako sníh. Áron na Mirjam pohleděl, a hle, byla malomocná.
11Áron řekl Mojžíšovi: Dovol, můj pane, nevkládej na nás, prosím, trest za hřích, když jsme jednali hloupě a zhřešili.
12Ať není jako mrtvý, jenž když vyjde z lůna matky, polovina jeho těla je strávena.
13Mojžíš volal úpěnlivě k Hospodinu: Bože, uzdrav ji, prosím.
14Hospodin řekl Mojžíšovi: Kdyby jí otec naplival do tváře, což by nenesla hanbu po sedm dní? Ať je sedm dní zavřena venku za táborem a potom ať se připojí.
15Mirjam byla tedy zavřena sedm dní venku za táborem a lid nevyrazil, dokud se Mirjam nepřipojila.
16Potom lid vyrazil z Chaserótu a utábořili se v Páranské pustině.