1Když Sanbalat, Tóbijáš, Arabové, Amónci a Ašdóďané uslyšeli, že zacelení jeruzalémských hradeb postoupilo, že se začaly trhliny uzavírat, hrozně se rozzlobili.
2Společně se všichni spikli, že vytáhnou bojovat proti Jeruzalému a způsobí v něm zmatek.
3Nato jsme se modlili ke svému Bohu a postavili jsme proti nim ⌈ve dne i v noci⌉ stráž na obranu před nimi.
4Juda řekl: Ochabla síla nosičů, je ještě mnoho sutin a my nejsme schopni stavět na hradbách.
5Naši protivníci řekli: Nic nepoznají a nic neuvidí, dokud nepřijdeme mezi ně; zabijeme je a zastavíme tu práci.
6Stalo se, když přišli Judejci, kteří bydleli blízko nich, že nám desetkrát řekli: ⌈Ze všech míst, kam se obrátíte, táhnou proti nám.⌉
7Tehdy jsem postavil muže na nejnižších místech za hradbami, na otevřených místech, postavil jsem lid podle čeledí s jejich meči, oštěpy a luky.
8Když jsem viděl, že se bojí, vstal jsem a řekl jsem šlechticům, správcům a ostatnímu lidu: Nebojte se jich! Pamatujte na Panovníka velkého a hrozného, a bojujte za své bratry, za své syny a dcery, za své ženy a domy.
9Když naši nepřátelé uslyšeli, že jsme se to dozvěděli, a že Bůh zmařil jejich plán, vrátili jsme se všichni k hradbám, každý ke své práci.
10Stalo se, že od onoho dne polovina mých služebníků konala práci a polovina jich držela oštěpy, štíty, luky a pancíře. Knížata stála za celým judským domem,
11který stavěl na hradbách. Nosiči břemen nosili takto: Jednou rukou konali práci a jednou drželi oštěp.
12Každý ze stavitelů měl svůj meč připoután na bedrech a stavěli. Trubač na beraní roh byl vedle mě.
13Řekl jsem šlechticům, správcům a ostatnímu lidu: Práce je mnoho, je rozsáhlá a my jsme rozděleni na hradbách, daleko jeden od druhého.
14Na místo, odkud uslyšíte zvuk beraního rohu, tam se k nám shromážděte. Náš Bůh bude bojovat za nás.
15Od východu jitřenky až do vyjití hvězd jsme konali práci, zatímco polovina držela oštěpy.
16V onom čase jsem také řekl lidu: Ať každý se svým služebníkem zůstává přes noc uvnitř Jeruzaléma. Tak nám pomohou v noci jako stráž a ve dne v práci.
17Já ani moji bratři, moji služebníci ani strážci, kteří ⌈mě následovali,⌉ jsme nesvlékali svůj oděv; každý měl svůj oštěp ⌈v pravici.⌉