1V onen den se četlo z knihy Mojžíšovy lidu a našlo se v ní napsáno, že Amónec a Moábec nesmí nikdy vejít do Božího shromáždění.
2Protože nevyšli synům Izraele vstříc s chlebem a vodou, ale najali proti nim Bileáma, aby je proklel; ale náš Bůh změnil kletbu v požehnání.
3Stalo se, když slyšeli zákon, že oddělili z Izraele všechen míšený lid.
4Předtím však kněz Eljašíb, určený nad komorami Božího domu, příbuzný Tóbijáše,
5mu zřídil velkou komoru. Předtím tam byly dávány přídavné oběti, kadidlo, nádoby, desátek z obilí, nového vína a oleje, přikázané lévitům, zpěvákům a vrátným a dávky pro kněze.
6Při všem tom jsem nebyl v Jeruzalémě, protože ve třicátém druhém roce vlády babylonského krále Artaxerxa jsem šel ke králi. Po určitém čase jsem si od krále vyžádal dovolení odcestovat.
7Jakmile jsem přišel do Jeruzaléma a porozuměl jsem tomu zlu, které spáchal Eljašíb pro Tóbijáše, když mu zřídil pokoj na nádvoří Božího domu,
8hrozně se mi to nelíbilo. Vyhodil jsem všechny věci Tóbijášovy domácnosti ven z komory
9a řekl jsem, aby vyčistili komory. Pak jsem tam vrátil nádoby Božího domu, přídavné oběti a kadidlo.
10Dozvěděl jsem se, že lévitům nebyly dávány podíly, takže všichni lévité a zpěváci, kteří konali službu, utíkali na svá pole.
11Vedl jsem při proti správcům a řekl jsem: Proč je Boží dům opuštěn? Shromáždil jsem je a ustanovil jsem je zpět na jejich místo.
12⌈Všichni Judejci⌉ přinesli desátek z obilí, nového vína a oleje do skladů.
13Za skladníky ⌈nad sklady jsem určil⌉ kněze Šelemjáše, písaře Sádoka a z lévitů Pedajáše, a k ruce jim byli Chánan, syn Zakúrův, vnuk Matanjášův, protože byli považováni za věrné. Na nich bylo, aby rozdělovali svým bratrům.
14Pamatuj za to na mě, můj Bože, a nevymaž moji věrnost, kterou jsem prokázal domu svého Boha a ⌈jeho strážným.⌉
15V oněch dnech jsem uviděl v Judsku ty, kdo lisují hrozny v sobotu, i ty, kteří přinášejí hromady obilí a nakládají na osly; přinášeli v sobotní den do Jeruzaléma také vinné hrozny, fíky a různý náklad. Varoval jsem je v den, kdy prodávali potraviny.
16Týřané, kteří v něm bydleli, přinášeli ryby a různé zboží a prodávali v sobotu synům judským i v Jeruzalémě.
17Vedl jsem při proti judským šlechticům a řekl jsem jim: Co má znamenat toto zlo, které pácháte, když znesvěcujete sobotní den?
18Cožpak takto nejednali vaši otcové, takže náš Bůh na nás a toto město přivedl všechno toto zlo? Když znesvěcujete sobotu, umocňujete planoucí hněv nad Izraelem.
19Stalo se, jakmile jeruzalémské brány před sobotou setměly, že jsem řekl, aby byla zavřena vrata. Pak jsem řekl, aby je neotevřeli dříve než skončí sobota. Některé ze svých služebníků jsem postavil k branám, aby v sobotní den nebyl přinesen žádný náklad.
20Obchodníci a prodavači různého zboží zůstávali přes noc jednou či dvakrát vně Jeruzaléma.
21Varoval jsem je a říkal jsem jim: Proč nocujete před hradbami? Jestliže to uděláte znovu, vztáhnu proti vám ruku. Od té doby v sobotu nepřicházeli.
22Řekl jsem lévitům, aby se očišťovali, když půjdou střežit brány, aby se světil sobotní den. Také v tomto na mě pamatuj, můj Bože, a slituj se nade mnou podle svého hojného milosrdenství.
23V oněch dnech jsem také viděl Judejce, kteří si brali za ženy Ašdóďanky, Amónky a Moábky.
24Polovina jejich synů mluvila ašdódsky a neuměli mluvit judsky, ale ⌈mluvili jazykem toho či onoho lidu.⌉
25Vedl jsem s nimi při a proklel jsem je; bil jsem některé z nich, rval jsem jim vlasy a zapřísahal jsem je při Bohu: Nedávejte své dcery jejich synům a neberte jejich dcery pro své syny ani pro sebe.
26Cožpak kvůli nim nezhřešil izraelský král Šalomoun? Mezi mnohými pohanskými národy nebyl král, jako byl on. Byl milý svému Bohu a Bůh ho ustanovil králem nad celým Izraelem. A také jeho svedly k hříchu cizí ženy.
27Co že se o vás teď proslýchá, že pácháte všechno to velké zlo, když jste nevěrní svému Bohu a berete si cizí ženy?
28Jeden ze synů Jójady, vnuk velekněze Eljašíba, byl zetěm Sanbalata Chorónského. Vyhnal jsem ho od sebe.
29Pamatuj na ně, můj Bože, pro znečištění kněžství i kněžské a lévijské smlouvy.
30Vyčistil jsem je od všeho cizího a ustanovil jsem řády pro kněze i pro lévity, každému podle jeho služby,
31pro dodávky dřeva v ⌈určený čas⌉ i pro prvotiny. Pamatuj na mě, můj Bože, k mému dobru.