1I přistoupili k němu farizeové a saduceové a zkoušeli ho; chtěli, aby jim ukázal znamení z nebe.
2On jim však odpověděl: „[Když nastane večer, říkáte: Bude pěkně, neboť se nebe červená.
3A ráno: Dnes bude bouřka, neboť se červená zamračené nebe. Vzhled nebe tedy rozeznávat umíte, a znamení časů nikoli?]
4Pokolení zlé a cizoložné vyhledává znamení, ale znamení mu nebude dáno, kromě znamení [proroka] Jonáše.“ A zanechal je tam a odešel.
5[Jeho] učedníci přišli na druhou stranu a zapomněli vzít chleby.
6Ježíš jim pověděl: „Dávejte si pozor a varujte se kvasu farizeů a saduceů!“
7Oni se pak mezi sebou dohadovali a říkali: „To proto, že jsme nevzali chleby.“
8Ježíš to poznal a řekl: „Proč se mezi sebou dohadujete, malověrní, že nemáte chleby?
9Ještě nerozumíte? Ani se nepamatujete na těch pět chlebů pro pět tisíc, a kolik nůší jste nasbírali?
10Ani na těch sedm chlebů pro čtyři tisíce, a kolik košů jste nasbírali?
11Jak to, že nerozumíte, že jsem k vám nemluvil o chlebech? Varujte se kvasu farizeů a saduceů!“
12Tehdy pochopili, že neřekl, aby se varovali chlebového kvasu, nýbrž učení farizeů a saduceů.
13Když Ježíš přišel do oblasti Cesareje Filipovy, ptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“
14Oni řekli: „Ti za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za Jeremjáše nebo za jednoho z proroků.“
15Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“
16Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.“
17Ježíš mu ⌈na to⌉ řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone Bar–Jona, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec, který je v nebesích.
18A já ti pravím, že ty jsi Petr, a na té skále vybuduji svou církev a brány podsvětí ji nepřemohou.
19[A] tobě dám klíče království Nebes, a cokoli svážeš na zemi, bude již svázáno v nebesích, a cokoli rozvážeš na zemi, bude již rozvázáno v nebesích.“
20Tehdy přísně domluvil [svým] učedníkům, aby nikomu neřekli, že on je Mesiáš.
21Od té doby Ježíš začal svým učedníkům ukazovat, že musí odejít do Jeruzaléma a mnoho vytrpět od starších, velekněží a učitelů Zákona, být zabit a třetího dne ⌈být vzkříšen⌉.
22Petr si ho vzal stranou a začal ho kárat: „Bůh tě chraň, Pane, to se ti určitě nestane!“
23Ale on se otočil a řekl Petrovi: „Jdi ode mne, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože nemáš na mysli věci Boží, ale věci lidské.“
24Tehdy Ježíš řekl svým učedníkům: „Chce–li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne.
25Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji; kdo by však svou duši zahubil kvůli mně, nalezne ji.
26Vždyť co člověku prospěje, získá–li celý svět, ale uškodí své duši? Anebo co dá člověk výměnou za svou duši?
27Syn člověka má přijít v slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání.
28Amen, pravím vám, [že] někteří z těch, kdo zde stojí, určitě neokusí smrti, dokud nespatří Syna člověka přicházejícího ve ⌈své královské moci⌉.“