1Zavolal si svých dvanáct učedníků a dal jim pravomoc nad nečistými duchy, aby je vyháněli a aby uzdravovali každou nemoc i každou slabost.
2Jména těch dvanácti apoštolů jsou tato: první Šimon zvaný Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub Zebedeův a jeho bratr Jan,
3Filip, Bartoloměj, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfeův, Tadeáš,
4Šimon Kananejský a Juda Iškariotský, který ho pak zradil.
5Těchto dvanáct Ježíš poslal, když jim předtím nařídil: „Nechoďte na cestu pohanů a do samařského města nevstupujte;
6ale jděte raději k zahynulým ovcím z domu Izraele.
7Cestou hlásejte: Přiblížilo se království Nebes.
8Uzdravujte nemocné, probouzejte mrtvé, očišťujte malomocné, vyhánějte démony -- zadarmo jste přijali, zadarmo dejte.
9Neopatřujte si do svých opasků zlato ani stříbro ani měď;
10neberte si na cestu ani mošnu ani dvě košile ani sandály ani hůl, neboť dělník je hoden své obživy.
11Do kteréhokoli města nebo vesnice vejdete, vyptejte se, kdo v něm je toho hoden; a tam zůstaňte, dokud neodejdete.
12Když budete vcházet do domu, pozdravte jej.
13Bude–li toho ten dům vskutku hoden, ať na něj přijde váš pokoj. Nebude–li však toho hoden, ať se váš pokoj navrátí k vám.
14A když vás někdo nepřijme a nevyslechne vaše slova, při odchodu z toho domu nebo onoho města vytřeste prach se svých nohou.
15Amen, pravím vám, v den soudu bude snesitelněji sodomské a gomorské zemi než onomu městu.“
16„Hle, já vás posílám jako ovce mezi vlky; buďte tedy obezřetní jako hadi a prostí jako holubice.
17Mějte se na pozoru před lidmi, neboť vás budou vydávat soudům, budou vás bičovat ve svých synagogách,
18dokonce před vladaře a krále vás budou vodit kvůli mně, jim i pohanům na svědectví.
19A když vás vydají, nestarejte se, jak nebo co promluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte promluvit.
20Vždyť to nejste vy, kdo mluví, ale ⌈Duch vašeho Otce⌉, jenž mluví ve vás.
21Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a usmrtí je.
22A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. Kdo však vytrvá do konce, bude zachráněn.
23Když vás budou pronásledovat v jednom městě, utečte do jiného; neboť amen, pravím vám, jistě nebudete hotovi s izraelskými městy, než přijde Syn člověka.“
24„Učedník není nad učitele ani otrok nad svého pána.
25Stačí, aby učedník byl jako jeho učitel a otrok jako jeho pán. Jestliže hospodáře nazvali Belzebulem, tím spíše jeho čeleď!“
26„Nebojte se jich tedy; neboť není nic zahaleného, co nebude zjeveno, a nic skrytého, co nebude poznáno.
27Co vám pravím ve tmě, řekněte na světle; a co slyšíte šeptem do ucha, vyhlaste ze střech.
28A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte toho, kdo může i duši i tělo zahubit v Gehenně.
29Neprodávají se dva vrabci za haléř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vůle vašeho Otce.
30I všechny vlasy na vaší hlavě jsou spočteny.
31Nebojte se tedy; vy jste cennější než mnoho vrabců.“
32„Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, se i já přiznám před svým Otcem, který je v nebesích.
33Kdo mě však před lidmi zapře, toho i já zapřu před svým Otcem, který je v nebesích.“
34„Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zem pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč.
35Neboť jsem přišel postavit člověka proti jeho otci, dceru proti její matce a snachu proti její tchyni
36a nepřáteli člověka budou členové jeho domácnosti.
37Kdo má rád otce nebo matku víc než mne, není mne hoden; a kdo má rád syna nebo dceru víc než mne, není mne hoden.
38A kdo jde za mnou a nebere svůj kříž, není mne hoden.
39Kdo nalezne ⌈svou duši⌉, ztratí ji; a kdo ztratí ⌈svou duši⌉ kvůli mně, nalezne ji.“
40„Kdo přijímá vás, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mne poslal.
41Kdo přijímá proroka ⌈proto, že je to prorok⌉, obdrží odměnu proroka; a kdo přijímá spravedlivého ⌈proto, že je to spravedlivý,⌉ obdrží odměnu spravedlivého.
42A kdo by jednomu z těchto maličkých dal napít ⌈proto, že je učedník⌉, i kdyby mu dal jen pohár studené [vody], amen, pravím vám, jistě nepřijde o svou odměnu.“