1Hospodinovo slovo, které se stalo k Micheáši Mórešetskému ve dnech judských králů Jótama, Achaza a Chizkijáše, to, co viděl o Samaří a Jeruzalému.
2Slyšte, ⌈všechny národy,⌉ pozorně naslouchej, země, i všechno, co ji naplňuje. Ať je Panovník Hospodin proti vám svědkem, Panovník ze svého svatého chrámu.
3Neboť hle, Hospodin vychází ze svého místa, sestoupí a bude šlapat po návrších země.
4Hory se pod ním rozplynou, údolí se rozpoltí, jako vosk od ohně, jako voda proudící po stráni.
5To všechno kvůli Jákobovu přestoupení a kvůli hříchům domu izraelského. Co je Jákobovým přestoupením? Přece Samaří! Co jsou návrší Judy? Přece Jeruzalém!
6⌈Proměním Samaří v sutiny⌉ na poli, v místo pro vysazení vinice. Jeho kameny uvrhnu do údolí a jeho základy odhalím.
7Všechny jeho tesané modly budou rozbity, všechny jeho nevěstčí mzdy budou spáleny ohněm, všechny jeho modlářské zpodobeniny proměním v pustinu. Protože je shromáždilo jako nevěstčí mzdu prostitutky, znovu se stanou nevěstčí mzdou prostitutky.
8Proto budu bědovat a naříkat, půjdu bosý a nahý, ⌈budu kvílet jako šakali a truchlit jako⌉ pštrosi.
9Neboť jeho rána je nevyléčitelná, dostala se až do Judska, dosáhla až k bráně mého lidu, až do Jeruzaléma.
10Neoznamujte to v Gatu, vůbec neplačte! V Bét–leafře se válej v prachu.
11⌈Obyvatelé Šafíru, jděte dál⌉ v ⌈nahotě a hanbě.⌉ Obyvatelé Saanánu nemohli vyjít. Kvílení Bét–eselu ⌈vás připraví o⌉ místo k přebývání.
12Obyvatelé Marótu ⌈zeslábli touhou po dobru,⌉ ale od Hospodina sestoupilo do brány Jeruzaléma zlo.
13Zapřáhněte vozy k ořům, obyvatelé Lakíše! Zde je počátek hříchu pro dceru sijónskou, neboť v tobě tkví přestoupení Izraele.
14Proto dáš ⌈dary na rozloučenou Mórešet–gatu.⌉ ⌈Domy Akzíbu⌉ budou zklamáním pro izraelské krále.
15Znovu na vás přivedu dobyvatele, obyvatelé Maréši, ⌈až do Adulámu přijde sláva Izraele.⌉
16Vyhol si lysinu a ostříhej se kvůli ⌈svým rozkošným synům,⌉ rozšiř svou lysinu jako sup, protože byli od tebe vystěhováni.