1Shromáždili se k němu farizeové a někteří z učitelů Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma.
2A uviděli některé z jeho učedníků, že jedí chleby nečistýma, to jest neomytýma rukama.
3Farizeové a všichni Židé, držíce tradici starších, totiž nejedí, dokud si ⌈k zápěstí⌉ neumyjí ruce.
4Když přijdou z tržiště, nejedí, jestliže se neomyjí. A je ještě mnoho jiného, co převzali a drží: omývání pohárů, džbánů, měděných nádob [a lehátek].
5Farizeové a učitelé Zákona se ho ptali: „Proč tvoji učedníci nežijí podle tradice starších, ale jedí chléb nečistýma rukama?“
6On jim však řekl: „Dobře prorokoval Izaiáš o vás pokrytcích, jak je napsáno: Tento lid mne ctí rty, ale jejich srdce je ode mne velmi daleko.
7Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy.
8Opustili jste přikázání Boží a držíte tradici lidí.“
9A říkal jim: „Krásně odmítáte přikázání Boží, abyste zachovali svou tradici.
10Vždyť Mojžíš řekl: Cti svého otce a svou matku a kdo zlořečí otci nebo matce, ať zemře!
11Vy však říkáte: Řekne–li člověk otci nebo matce: To z mého majetku, co by ti mohlo pomoci, je korbán, to jest dar určený Bohu,
12již mu nedovolujete nic učinit pro [jeho] otce nebo [jeho] matku.
13Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste předali, a takových podobných věcí činíte mnoho.“
14⌈Opět k sobě zavolal zástup⌉ a řekl jim: „Poslyšte mne všichni a pochopte.
15Nic, co je vně člověka a vchází do něho, ho nemůže znečistit, ale co z člověka vychází, to je to, co ho znečišťuje.
16[Má–li kdo uši k slyšení, ať poslouchá.]“
17A když od zástupu vešel do domu, ptali se ho jeho učedníci na to podobenství.
18Řekl jim: „I vy jste tak nechápaví? Nerozumíte, že vše, co zvnějšku vchází do člověka, ho nemůže znečistit,
19protože nevchází do jeho srdce, ale do břicha a vychází ⌈do záchodu?“ Tak prohlásil za čistévšechny pokrmy.⌉
20Říkal však: „To, co z člověka vychází, to člověka znečišťuje.
21Neboť zevnitř ze srdce lidí vycházejí zlé myšlenky, smilstva, krádeže, vraždy,
22cizoložství, hrabivost, špatnosti, lest, bezuzdnost, závist, urážky, pýcha, pošetilost.
23Všechny tyto špatnosti vycházejí zevnitř a znečišťují člověka.“
24Pak vstal a odešel odtamtud na území Týru [a Sidónu]. Vstoupil do jednoho domu a nechtěl, aby o tom někdo věděl; nemohl se však skrýt.
25Ale uslyšela o něm žena, jejíž dcerka měla nečistého ducha; hned přišla a padla k jeho nohám.
26Ta žena byla Řekyně, rodem Syrofeničanka, a prosila ho, aby toho démona z její dcery vyhnal.
27Říkal jí: „Nech nejprve nasytit děti. Není správné vzít chléb dětem a hodit jej psům.“
28Ona však odpověděla a říká mu: „[Ano,] Pane, i psi pod stolem jedí z drobtů po dětech.“
29Řekl jí: „Kvůli tomuto slovu jdi domů; ten démon z tvé dcery vyšel.“
30Odešla do svého domu a zjistila, že dítě leží na lůžku a démon vyšel.
31Ježíš odešel z území Týru a šel opět přes Sidón ke Galilejskému moři středem území Dekapole.
32Přivedli k němu hluchého a špatně mluvícího člověka a prosili ho, aby na něho vložil ruku.
33Vzal si ho stranou od zástupu, vložil své prsty do jeho uší, plivnul a dotkl se jeho jazyka,
34vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: „Effatha“, což znamená: Otevři se.
35A jeho uši se [hned] otevřely a bylo uvolněno pouto jeho jazyka a začal mluvit správně.
36Ježíš jim nařídil, aby to nikomu neříkali; čím víc jim to však nařizoval, tím víc to rozhlašovali.
37Byli převelice ohromeni a říkali: „Všechno dobře učinil. Dokonce činí, aby hluší slyšeli a němí mluvili.“