1Jestliže někdo zhřeší tím, že slyší kletbu, je svědkem, viděl to či se to dozvěděl a neoznámí to, ponese vinu;
2nebo když se někdo dotkne čehokoli nečistého, ať zdechliny nečisté zvěře či zdechliny nečistého dobytka či zdechliny nečistého hmyzu, ačkoliv mu to bylo skryto, nese vinu;
3nebo když se někdo dotkne lidské nečistoty, jakékoliv nečistoty, kterou se může znečistit, ačkoliv mu to bylo skryto, ale potom se to dozví, nese vinu;
4nebo když někdo přísahá a nerozvážně vysloví svými rty, že udělá něco zlého či dobrého, cokoliv, co může člověk s přísahou nerozvážně vyslovit, ačkoliv mu to bylo skryto, ale potom se to dozví, nese vinu v jediné z těchto věcí --
5i stane se, když se proviní v jediné z těchto věcí, musí vyznat to, v čem zhřešil,
6a za svůj hřích, kterým zhřešil, přinese Hospodinu svou oběť za vinu, samici z bravu, ovci nebo kozu jako oběť za hřích a kněz za něj vykoná obřad smíření za jeho hřích.
7Jestliže jeho ⌈prostředky nestačí⌉ na ovci, přinese Hospodinu jako oběť za vinu, kterou se prohřešil, dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť.
8Přinese je knězi a ten přinese jako první to, které je k oběti za hřích. Nehtem mu natrhne hlavu od šíje, ale neoddělí ji.
9Trochu krve z oběti za hřích stříkne na stěnu oltáře a zbytek krve nechá vykapat ke spodku oltáře. To je oběť za hřích.
10Druhé připraví jako zápalnou oběť podle nařízení. Kněz za něj vykoná obřad smíření za jeho hřích, kterým zhřešil, a bude mu odpuštěno.
11Jestliže jeho prostředky nestačí na dvě hrdličky nebo dvě holoubata, přinese jako svůj obětní dar za hřích, kterým zhřešil, jako oběť za hřích, desetinu éfy jemné mouky. Nevyleje na ni olej ani na ni nedá kadidlo, neboť je to oběť za hřích.
12Přinese ji knězi a kněz z toho vezme plnou hrst jako pamětní dar a bude to obětovat na oltáři s Hospodinovými ohnivými oběťmi. To je oběť za hřích.
13Kněz za něj vykoná obřad smíření za jeho hřích, kterým zhřešil proti některé z těchto věcí, a bude mu odpuštěno. Zbytek bude patřit knězi jako přídavná oběť.
14Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
15Když se někdo zpronevěří věrolomností a zhřeší nedopatřením proti Hospodinovým svatým věcem, přinese Hospodinu jako svou oběť za vinu z bravu berana bez vady podle tvého výměru v šekelech stříbra podle šekelu svatyně.
16To, čím se prohřešil vůči svatým věcem, nahradí, přidá k tomu pětinu a dá to knězi. Kněz za něj vykoná obřad smíření s beranem jako obětí za vinu a bude mu odpuštěno.
17Jestliže někdo zhřeší a přestoupí jakýkoliv z Hospodinových příkazů o věcech, které se nesmí dělat, ačkoliv o tom nevěděl, provinil se a ponese svou vinu.
18Přinese knězi z bravu berana bez vady podle tvého výměru jako oběť za vinu. Kněz za něj vykoná obřad smíření za jeho nedopatření, kterým pobloudil, ačkoliv o tom nevěděl, a bude mu odpuštěno.
19To je oběť za vinu; vskutku se provinil proti Hospodinu.
20Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
21Když někdo zhřeší a zpronevěří se proti Hospodinu věrolomností, takže svému druhovi zapře něco, co má uložené nebo svěřené do zástavy nebo lup či to, co získal vydíráním svého druha,
22nebo nalezne ztracenou věc a zapře ji, anebo křivě přísahá o jakékoliv z těchto věcí, které může člověk spáchat a zhřešit proti nim,
23i stane se potom, když zhřešil a nese vinu, že vrátí ⌈lup, který uchvátil, anebo to, co získal vydíráním, kterého se dopustil, nebo to, co má uložené, jež mu bylo svěřeno,⌉ anebo ztracenou věc, kterou nalezl,
24nebo cokoliv, o čem lživě přísahal; nahradí to doposledka, přidá k tomu svou pětinu a dá to tomu, komu to patří, v den ⌈své oběti za vinu.⌉
25A Hospodinu přinese svou oběť za vinu: z bravu berana bez vady podle tvého výměru ke knězi jako oběť za vinu.
26Kněz za něj vykoná obřad smíření před Hospodinem a bude mu odpuštěno cokoliv, co spáchal a čím se provinil.