1Stalo se, když se na něj tlačil zástup, aby ⌈slyšel Boží slovo,⌉ že stál u Genezaretského jezera
2a uviděl u břehu jezera dvě lodě. Rybáři z nich vystoupili a prali sítě.
3Vstoupil do jedné z těch lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby odrazil kousek od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy.
4Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte své sítě k lovu.“
5Šimon odpověděl: „Mistře, celou noc jsme tvrdě pracovali a nic jsme nechytili.Ale ⌈na tvé slovo⌉ spustím sítě.“
6A když to učinili, zabrali velké množství ryb; jejich sítě se však začaly trhat.
7Dali znamení společníkům ve druhé lodi, aby jim přišli pomoci. Oni přišli a naplnili obě lodě, že se až potápěly.
8Když to Šimon Petr uviděl, padl k Ježíšovým kolenům a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, protože jsem hříšný člověk.“
9Neboť jeho i všech, kteří byli s ním, se zmocnil úžas nad tím úlovkem ryb, které chytili;
10stejně i Jakuba a Jana, synů Zebedeových, kteří byli Šimonovými společníky. Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se, od nynějška budeš lovit lidi.“
11Přirazili s loďmi ke břehu, všechno opustili a vydali se za ním.
12I stalo se, když byl v jednom z těch měst, hle, byl tam muž plný malomocenství. Jakmile uviděl Ježíše, padl na tvář a poprosil ho: „Pane, chceš–li, jsi mocen mě očistit.“
13On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, buď očištěn.“ A hned od něho malomocenství odešlo.
14Nařídil mu, aby nikomu nic neřekl, nýbrž: „Odejdi, ukaž se knězi a obětuj za své očištění, jak nařídil Mojžíš, jim na svědectví.“
15Pověst o něm se rozšiřovala stále víc a scházely se velké zástupy, aby naslouchaly a byly uzdravovány ze svých nemocí.
16On se však uchyloval na pustá místa a modlil se.
17I stalo se, že jednoho dne učil a kolem seděli farizeové a ⌈učitelé Zákona⌉, kteří přišli ze všech galilejských a judských vesnic i z Jeruzaléma. A byla tam Pánova moc, aby [je] uzdravoval.
18A hle, muži nesli na lůžku člověka, který byl ochrnutý, a snažili se ho vnést dovnitř a položit před něj.
19A když kvůli zástupu nenalezli způsob, jak by ho vnesli dovnitř, vystoupili na střechu a skrze hliněné tašky ho s nosítky spustili doprostřed před Ježíše.
20Když uviděl jejich víru, řekl: „Člověče, tvé hříchy jsou ti odpuštěny.“
21Učitelé Zákona a farizeové o tom začali rozvažovat: „Kdo je tento člověk, že mluví tak rouhavě? Kdo může odpustit hříchy, než sám Bůh?“
22Ježíš však poznal jejich myšlenky a odpověděl jim: „Co rozvažujete ve svých srdcích?
23Co je snadnější? Říci: Tvé hříchy jsou ti odpuštěny, nebo říci: Vstaň a choď?
24Abyste však věděli, že ⌈Syn člověka⌉ má na zemi pravomoc odpouštět hříchy,“ řekl ochrnutému: „Tobě pravím, vstaň, vezmi svá nosítka a jdi do svého domu.“
25A ten hned před nimi vstal, vzal to, na čem ležel, a oslavuje Boha odešel do svého domu.
26Všech se zmocnil úžas a oslavovali Boha; byli naplněni bázní a říkali: „Dnes jsme uviděli neobyčejné věci.“
27Po těchto událostech Ježíš vyšel a pohlédl na celníka jménem Lévi, sedícího v celnici, a řekl mu: „Následuj mne.“
28A on všeho zanechal, vstal a následoval ho.
29Lévi mu připravil ve svém domě velkou hostinu. Byl tam veliký zástup celníků i jiných, kteří s nimi byli u stolu.
30Farizeové a jejich učitelé Zákona reptali na jeho učedníky a říkali: „Proč jíte a pijete s celníky a hříšníky?“
31Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, nýbrž nemocní.
32Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšné k pokání.“
33Oni mu pak řekli: „⌈Janovi učedníci se⌉ často postí a konají modlitby, stejně i učedníci farizeů; tvoji však jedí a pijí.“
34Ježíš jim řekl: „Můžete přinutit svatebčany, aby se postili, dokud je ženich s nimi?
35Přijdou však dny, kdy od nich bude ženich vzat; potom v oněch dnech se budou postit.“
36Říkal jim i podobenství: „Nikdo neutrhne záplatu z nového šatu a nepřišívá ji na starý šat; jinak i nový roztrhne a ke starému se záplata z nového nebude hodit.
37A nikdo nedává mladé víno do starých měchů; jinak mladé víno měchy roztrhne, samo vyteče a měchy se zničí.
38Ale mladé víno se dává do nových měchů [, a obojí zůstane zachováno].
39A nikdo, kdo se napil starého, nechce mladé, neboť říká: Staré je dobré.“