1Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení od císaře Augusta, aby byl po celém obydleném světě proveden soupis obyvatelstva.
2Tento ⌈soupis se konal před tím soupisem, který byl proveden, když⌉ v Sýrii vládl Quirinius.
3I šli všichni dát se zapsat, každý do svého města.
4Také Josef vyšel z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, neboť byl z domu a rodu Davidova,
5aby se dal zapsat s Marií, ⌈svou snoubenkou⌉, která byla těhotná.
6Stalo se, když tam byli, že se naplnily dny, aby porodila.
7I porodila svého ⌈syna, toho prvorozeného⌉, zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože pro ně nebylo místo v útulku pro pocestné.
8V téže krajině byli pastýři, kteří pobývali venku a v noci drželi hlídky nad svým stádem.
9A [hle,] postavil se k nim Pánův anděl a Pánova sláva je ozářila; i zmocnil se jich veliký strach.
10Anděl jim řekl: „Nebojte se. Hle, zvěstuji vám dobrou zprávu o veliké radosti, která bude pro všechen lid,
11že se vám dnes narodil Zachránce, který je ⌈Kristus Pán⌉, v městě Davidově.
12Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko zavinuté do plenek a ležící v jeslích.“
13A náhlese s andělem objevilo množství nebeského vojska chválícího Boha a říkajícího:
14„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj ⌈mezi lidmi Božího zalíbení⌉.“
15A stalo se, že jakmile od nich andělé odešli do nebe, ⌈začali si pastýři mezi sebou říkat⌉: „Pojďme tedy až do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, co nám Pán oznámil.“
16Pospíšili si tam a nalezli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích.
17Když je spatřili, oznámili slovo, které jim bylo o tom dítěti řečeno.
18A všichni, kdo to uslyšeli, užasli nad tím, co jim pastýři řekli.
19Marie však ⌈toto všechno⌉ uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o tom.
20Pastýři se pak navrátili, oslavujíce a chválíce Boha za všechno, co uslyšeli a uviděli, jak jim to bylo řečeno.
21Když se naplnilo osm dní, aby byl obřezán, ⌈dali mu⌉ jméno Ježíš; byl tak pojmenován od anděla před svým početím v lůně.
22A když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pána,
23jak je napsáno v Pánově zákoně: Každý mužského pohlaví, který otevírá lůno, bude nazván svatý Pánu,
24a aby dali oběť podle toho, co je řečeno v Pánově zákoně, párek hrdliček nebo dvě holoubata.
25A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekávající potěšení Izraele, a Duch Svatý byl na něm.
26Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, že nespatří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše.
27Ten přišel ⌈v Duchu⌉ do chrámu. Když rodiče přinesli chlapce Ježíše, aby s ním učinili podle obyčeje Zákona,
28on si ho vzal do náručí, vzdal chválu, dobrořečil Bohu a řekl:
29„Nyní, Panovníku, podle svého výroku propouštíš svého otroka v pokoji,
30neboť mé oči spatřily tvou záchranu,
31kterou jsi připravil před tváří všech lidí,
32světlo ke zjevení národům a slávu tvého lidu Izraele.“
33⌈Jeho otec a⌉ matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno.
34Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: „Hle, on je určen k pádu a povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, jemuž bude odpíráno --
35i tvou vlastní duší pronikne meč -- aby bylo zjeveno myšlení mnohých srdcí.“
36A byla tam prorokyně Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašerova. Ta ⌈již byla velmi pokročilého věku⌉; s mužem žila sedm let od svého panenství
37a vdovou byla až do svých osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, postya prosbami sloužila Bohu dnem i nocí.
38A v té hodině přistoupila, děkovala Bohu a říkala o něm všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma.
39A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta.
40Dítě pak rostlo a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla ⌈s ním⌉.
41Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek velikonoc.
42Také když mu bylo dvanáct let, vystupovali [do Jeruzaléma], jak bylo o této slavnosti zvykem.
43A když se po dokonání těch dnů vraceli domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to ⌈jeho rodiče⌉ zpozorovali.
44Protože se domnívali, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými.
45A když ho nenalezli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho.
46I stalo se, že ho po třech dnech nalezli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich.
47Všichni, kteří ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností a odpověďmi.
48Když ho rodiče spatřili, zhrozili se a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“
49A on jim řekl: „Jak to, že jste mne hledali? Nevěděli jste, že ⌈musím být ve věcech svého Otce⌉?“
50Ale oni neporozuměli tomu slovu, které jim pověděl.
51I sestoupil s nimi, přišel do Nazareta a byl jim poddán. Jeho matka pečlivě uchovávala ⌈všechna [tato] slova⌉ ve svém srdci.
52A Ježíš prospíval v moudrosti a v tělesném růstu a v přízni u Boha i u lidí.