1Nato Jób odpověděl. Řekl:
2Jak dlouho chcete skličovat mou duši a deptat mě výroky?
3Už podesáté mě takhle vystavujete hanbě. Nestydíte chovat se ke mně drze.
4A kdybych se snad opravdu mýlil, můj omyl ⌈zůstane na mně.⌉
5Jestliže se opravdu nade mě budete povyšovat a posuzovat mě podle mé potupy,
6vězte tedy, že mi Bůh ukřivdil a obklopil mě svou loveckou sítí.
7Hle, ⌈úpěnlivě volám: Násilí, ale nedočkám se odpovědi;⌉ křičím o pomoc, ale není právo.
8Zazdil mou cestu, takže neprojdu; uvede temnotu na mé stezky.
9Svlékl ze mě mou slávu a z hlavy mi sundal korunu.
10Zbořil mě ze všech stran, až jsem zašel; mou naději vyvrátil jako strom.
11Rozpálil proti mně svůj hněv a považoval mě za jednoho ze svých protivníků.
12Jeho loupežné hordy společně přitáhly, navršily proti mně svou cestu a utábořily se kolem mého stanu.
13⌈Vzdálil ode mne mé bratry, zcela se mi odcizili moji známí.⌉
14Mí příbuzní mě zanechali, zapomněli na mě moji přátelé.
15Příchozí v mém domě i mé služebnice mě považují za cizího, stal jsem se cizincem v jejich očích.
16Zavolal jsem na svého otroka, ale neodpovídá; musím ho prosit o smilování vlastními ústy.
17Můj dech se mé ženě zhnusil, ⌈začal jsem páchnout⌉ ⌈synům svého lůna.⌉
18Zavrhli mě i malí hoši; když vstanu, mluví proti mně.
19Opovrhli mnou všichni mí důvěrníci a ti, které jsem miloval, se obrátili proti mně.
20Kost mi přilnula ke kůži a k masu, ⌈vyvázl jsem jen s kůží kolem zubů.⌉
21Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy, moji přátelé, protože mě zasáhla Boží ruka.
22Proč mě pronásledujete jako Bůh a nemůžete se nasytit mého masa?
23⌈Kéž se tedy stane,⌉ že by mé výroky byly zapsány, kéž by byly vyryty do knihy,
24vytesány natrvalo do skály železným rydlem a olovem.
25Ale já vím, že můj vykupitel žije a nakonec ⌈se postaví nad⌉ prachem.
26A poté, co tihle sedřeli mou kůži, bez svého těla uvidím Boha.
27Toho já uvidím při sobě; mé oči jej budou vidět a ne cizí. Ledviny v mém klíně po tom prahnou.
28Vždyť řeknete: Jak ho nachytáme? Ve mně byla totiž shledána příčina problému.
29Mějte strach z meče, vždyť meč je trestem za zlobu. Tak poznáte, že nastane právní pře.