1A toto jsou národy, které Hospodin ponechal, aby jejich prostřednictvím zkoušel Izrael, všechny, kteří nepoznali žádné boje o Kenaan,
2aby generace synů Izraele poznaly aspoň pro své poučení, co je válka, aspoň ti, kteří ji předtím nepoznali:
3Pět pelištejských vladařů a všechny Kenaance, Sidónce a Chivejce sídlící na libanonském pohoří od hory Baal–chermón až k Lebo–Chamátu.
4Zůstali, aby byl skrze ně Izrael zkoušen, aby se poznalo, budou–li poslouchat Hospodinovy příkazy, které dal jejich otcům ⌈prostřednictvím Mojžíše.⌉
5A synové Izraele bydleli uprostřed ⌈Kenaanců, Chetejců a Emorejců, Perizejců, Chivejců a Jebúsejců.⌉
6Brali si jejich dcery za ženy a své dcery dávali jejich synům a sloužili jejich bohům.
7Synové Izraele páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, zapomínali na Hospodina, svého Boha, a sloužili baalům a ašerám.
8Tehdy vzplanul proti Izraeli Hospodinův hněv a on je vydal do ruky Kúšana Rišátajimského, krále Aramského Dvojříčí. Synové Izraele sloužili Kúšanovi Rišátajimskému osm let.
9Synové Izraele volali k Hospodinu o pomoc a Hospodin dal pro syny Izraele povstat zachránci. Zachránil je Otníel, syn ⌈Kenazův, mladší bratr Káleba.⌉
10Spočinul na něm Duch Hospodinův a on Izrael soudil. Vytáhl do boje a Hospodin vydal do jeho ruky aramejského krále Kúšana Rišátajimského. Jeho ruka na Kúšana Rišátajimského mocně dolehla.
11A země měla čtyřicet let klid. Otníel, syn Kenazův, pak zemřel.
12Avšak synové Izraele dále páchali to, co je zlé v Hospodinových očích, a Hospodin posilnil moábského krále Eglóna proti Izraeli kvůli tomu, že páchali to, co je v Hospodinových očích zlé.
13Ten k sobě shromáždil syny Amónovy a Amálekovy. Vytáhl, přepadl Izrael a obsadili Ír–hatmarím.
14Synové Izraele pak sloužili moábskému králi Eglónovi osmnáct let.
15Synové Izraele tedy volali k Hospodinu o pomoc a Hospodin dal pro ně povstat zachránci Ehúdovi, synu Géry, ⌈syna Benjamínova,⌉ muži ⌈nevládnoucímu pravou rukou.⌉ Jeho prostřednictvím poslali synové Izraele moábskému králi Eglónovi dar.
16Ehúd si zhotovil dvojsečný meč gomer dlouhý a připásal si ho pod šaty na pravý bok.
17I přinesl moábskému králi Eglónovi dar. Eglón byl hrozně tlustý muž.
18A stalo se, když předal dar, že Ehúd propustil lid, který ten dar nesl.
19Sám se vrátil od tesaných obrazů u Gilgálu a řekl: Mám pro tebe tajné poselství, králi. On řekl: Tiše! Všichni, kdo stáli kolem něho, od něj odešli.
20Ehúd před něj předstoupil, když seděl v chladné horní místnosti, kterou měl pouze pro sebe. Ehúd řekl: Mám pro tebe Boží slovo. On nato povstal z křesla.
21A Ehúd vztáhl svou levou ruku, vzal ten meč od pravého boku a vrazil mu ho do břicha.
22Za čepelí pronikl také jílec a tuk se za čepelí zavřel, protože nevytáhl meč z břicha. Vyšel zadem.
23Ehúd pak vyšel na chodbu, zavřel za sebou dveře horní místnosti a zamkl.
24Jakmile odešel, vstoupili jeho otroci, podívali se a hle, dveře horní místnosti byly zamčeny. Řekli si: On jistě ⌈koná potřebu⌉ v chladném pokoji.
25Přešlapovali tam až hanba, avšak hle, nikdo dveře horní místnosti neotvírá. Vzali klíč, otevřeli a hle, jejich pán leží na zemi mrtvý.
26Ehúd unikl. Zatímco otáleli, on prošel kolem tesaných obrazů a unikl do Seíry.
27I stalo se, když přišel, že zatroubil na beraní roh na efrajimském pohoří, synové Izraele s ním sestoupili z pohoří a on byl v jejich čele.
28Řekl jim: Pospěšte za mnou, protože Hospodin vám vydal do ruky vaše moábské nepřátele. Sestoupili za ním a dobyli jordánské brody na Moábovi. A nedovolili nikomu projít.
29V onen čas pobili z Moábu okolo deseti tisíc mužů, samé urostlé a zdatné muže. Nikdo neunikl.
30V onen den byl Moáb pokořen pod mocí Izraele a země měla osmdesát let klid.
31Po něm byl Šamgar, syn Anatův. Pobil Pelištejce, šest set mužů, bodcem na skot. Také on zachránil Izrael.