1Synové Izraele dále páchali to, co je v Hospodinových očích zlé, a Hospodin je vydal na čtyřicet let do ruky Pelištejců.
2Byl jeden muž ze Soreje z danovské čeledi jménem Manóach. Jeho žena byla neplodná a nerodila.
3Té ženě se ukázal Hospodinův anděl a řekl jí: Jen pohleď: Jsi neplodná a nerodila jsi, ale otěhotníš a porodíš syna.
4Nuže, měj se bedlivě na pozoru: Nebudeš pít víno ani pivo a nebudeš jíst nic nečistého.
5Neboť hle, budeš těhotná a porodíš syna. Na jeho hlavu nevstoupí břitva, protože ten chlapec bude od těhotenství Boží nazír. On začne zachraňovat Izrael z ruky Pelištejců.
6Ta žena šla a řekla svému muži: Přišel ke mně muž Boží. Jeho vzhled byl jako vzhled Božího anděla, velmi hrozný. Nezeptala jsem se ho, odkud je, ani on mi neoznámil své jméno.
7A řekl mi: Hle, ty budeš těhotná a porodíš syna. Teď nebudeš pít víno ani pivo a nebudeš jíst žádnou nečistotu, protože ten chlapec bude Boží nazír od samého těhotenství až do dne své smrti.
8Nato Manóach naléhavě prosil Hospodina. Řekl: Dovol, můj Pane, prosím, ať muž Boží, kterého jsi poslal, přijde znovu k nám a poučí nás, co máme udělat s tím narozeným chlapcem.
9A Bůh Manóacha vyslyšel. Boží anděl přišel znovu k té ženě, když pobývala na poli a její muž Manóach s ní nebyl.
10Ta žena si tedy pospíšila, běžela a oznámila to svému muži. Řekla mu: Hle, ukázal se mi ten muž, jenž ke mně onehdy přišel.
11Tu Manóach vstal a šel za svou ženou, přišel k tomu muži a zeptal se ho: Ty jsi ten muž, který mluvil s touto ženou? On odpověděl: To jsem já.
12Manóach řekl: Nechť se nyní naplní tvá slova přikazující, jaké je ⌈nařízení o tom chlapci⌉ a ⌈jeho díle.⌉
13Hospodinův anděl Manóachovi řekl: Ať se ta žena má na pozoru před vším, o čem jsem jí řekl.
14Nepojí z ničeho, co pochází z vinné révy. Nebude pít víno ani pivo a nebude jíst žádnou nečistotu. Vše, co jsem jí přikázal, ať zachovává.
15Manóach pak Hospodinovu andělu řekl: Dovol, ať tě zdržíme a připravíme ti kůzle.
16Hospodinův anděl Manóachovi odpověděl: Pokud mě zdržíš, nepojím z tvého pokrmu, ale připravíš–li Hospodinu zápalnou oběť, přines ji. Manóach totiž nevěděl, že je to Hospodinův anděl.
17Manóach se pak Hospodinova anděla zeptal: Jak zní tvé jméno? Ať tě poctíme, až se naplní tvé slovo.
18Ale Hospodinův anděl mu odpověděl: Proč se ptáš na mé jméno? Je podivuhodné.
19Manóach tedy vzal kůzle a přídavnou oběť a přinesl to na skálu Hospodinu. Ten ⌈se ukázal jako podivuhodný ve svém působení a Manóach a jeho žena to viděli.⌉
20I stalo se, když stoupal plamen od oltáře k nebesům, že i Hospodinův anděl vystoupil v plameni z oltáře. Když to Manóach a jeho žena viděli, padli tváří k zemi.
21Více se už Hospodinův anděl Manóachovi a jeho ženě neukazoval. Tehdy Manóach poznal, že to byl Hospodinův anděl.
22Tu Manóach řekl své ženě: Jistě zemřeme, protože jsme viděli Boha.
23Ale jeho žena mu odpověděla: Kdyby se Hospodinu zalíbilo nás usmrtit, nepřijal by z naší ruky zápalnou a přídavnou oběť, ani by nám neukázal všechny tyto věci a nezvěstoval by nám po celý ten čas něco takového.
24Ta žena pak porodila syna a nazvala ho jménem Samson. Chlapec vyrůstal a Hospodin mu žehnal.
25A Hospodinův Duch jej začal ponoukat v táboře Danovců mezi Soreou a Eštaólem.