1Na počátku kralování judského krále Jójakíma, syna Jóšijášova, stalo se od Hospodina toto slovo:
2Toto praví Hospodin: Postav se na nádvoří Hospodinova domu a mluv ke všem judským městům, která se přicházejí klanět do Hospodinova domu, všechna slova, jež jsem ti přikázal, abys k nim mluvil. Nevynech ani jedno slovo.
3Snad poslechnou a každý se odvrátí od své zlé cesty; budu litovat zla, které jim zamýšlím provést kvůli jejich zvráceným činům.
4Řekni jim: Toto praví Hospodin: Jestliže mě neuposlechnete, ⌈abyste žili⌉ ⌈podle mého zákona,⌉ který jsem ⌈vám předložil, ⌉
5⌈abyste poslouchali⌉ slova mých otroků proroků, které vám posílám, stále znovu posílám -- a vy jste neposlouchali --
6učiním s tímto domem to, co se Šílem, a toto město učiním kletbou pro všechny národy země.
7Kněží, proroci a všechen lid slyšeli Jeremjáše mluvit v Hospodinově domě tato slova.
8Stalo se, že když Jeremjáš domluvil všechno, co Hospodin přikázal, aby mluvil ke všemu lidu, kněží, proroci a všechen lid ho chytili a řekli: Jistě zemřeš!
9Proč jsi prorokoval v Hospodinově jménu, že se s tímto domem stane to, co s Šílem, a toto město zpustne, bude bez obyvatel? Všechen lid se shromáždil v Hospodinově domě k Jeremjášovi.
10Když se judská knížata doslechla tato slova, vyšla z královského paláce vzhůru do Hospodinova domu a zasedla u vchodu do Nové brány Hospodinova domu.
11Potom kněží a proroci řekli knížatům a všemu lidu: Tomuto muži náleží rozsudek smrti, protože prorokoval proti tomuto městu, jak jste slyšeli na vlastní uši.
12Jeremjáš řekl všem knížatům a všemu lidu: Hospodin mě poslal, abych prorokoval proti tomuto domu a proti tomuto městu všechna slova, která jste slyšeli.
13Nyní dejte do pořádku své cesty a své činy a uposlechněte Hospodina, svého Boha a Hospodin bude litovat zla, které proti vám mluvil.
14Hle, já jsem ve vaší ruce. Udělejte se mnou to, co je dobré a správné ve vašich očích.
15Ovšem s jistotou vězte, že když mě dáte usmrtit, uvalíte na sebe i na toto město a jeho obyvatele nevinnou krev, protože mě k vám opravdu poslal Hospodin, abych ⌈k vám⌉ mluvil všechna tato slova.
16Knížata a všechen lid řekli kněžím a prorokům: Tomuto muži nenáleží rozsudek smrti, protože k nám mluvil ve jménu Hospodina, našeho Boha.
17Pak povstali někteří ze starších země a řekli celému shromáždění lidu:
18Za dnů judského krále Chizkijáše prorokoval Micheáš Mórešetský a řekl všemu judskému lidu: Toto praví Hospodin zástupů: Sijón bude zorán jako pole, Jeruzalém se stane sutinami a chrámová hora zalesněným návrším.
19Dal ho snad judský král Chizkijáš a celý Juda usmrtit? Cožpak se nebál Hospodina a nesnažil se udobřit Hospodinovu tvář a Hospodin litoval zla, které proti nim vyslovil? Ale my pácháme velké zlo ⌈proti svým duším.⌉
20Ještě někdo prorokoval v Hospodinově jménu, Úrijáš, syn Šemajášův z Kirjat–jeárímu; prorokoval proti tomuto městu a proti této zemi stejnými slovy jako Jeremjáš.
21Když král Jójakím, všichni jeho hrdinové a všechna knížata uslyšeli jeho slova, král ⌈ho chtěl dát usmrtit.⌉ Když to Úrijáš uslyšel, bál se, utekl a šel do Egypta.
22Král Jójakím poslal do Egypta muže, totiž Elnátana, syna Akbórova, a s ním jiné muže do Egypta.
23Vyvedli Úrijáše z Egypta a přivedli ho ke králi Jójakímovi. Ten ho zabil mečem a jeho mrtvolu odhodil do hrobu ⌈obyčejných lidí.⌉
24Ovšem ruka Achíkama, syna Šáfanova, byla s Jeremjášem a nebyl dán do ruky lidu, aby ho usmrtil.