1Potom Ježíš odešel na druhý břeh Galilejského neboli Tiberiadského moře.
2Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která činil na nemocných.
3Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky.
4Byly blízko velikonoce, židovský svátek.
5Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, že k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se tito lidé najedli?“
6To říkal, aby ho zkoušel; sám totiž věděl, co chce dělat.
7Filip mu odpověděl: „Ani chleby za dvě stě denárů nestačí, aby si každý trochu vzal.“
8Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl:
9„Tady je chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě ryby; ale co je to pro takové množství!“
10Ježíš řekl: „⌈Postarejte se⌉, ať se lidé posadí.“ Na tom místě bylo mnoho trávy. I posadili se muži v počtu asi pěti tisíc.
11Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i z ryb dostali, kolik chtěli.
12Když se nasytili, řekl svým učedníkům: „Seberte zbylé úlomky, aby nic nepřišlo nazmar.“
13Sebrali je tedy a úlomky z těch pěti ječných chlebů, které přebyly těm, kteří se najedli, naplnili dvanáct nůší.
14Když ti lidé viděli znamení, které [Ježíš] učinil, říkali: „To je skutečně ten Prorok, ⌈který má přijít⌉ na svět.“
15Když Ježíš poznal, že se chystají přijít a zmocnit se ho, aby ho učinili králem, odešel opět na horu, zcela sám.
16Když nastal večer, sestoupili jeho učedníci k moři,
17nastoupili do lodi a plavili se na druhou stranu moře do Kafarnaum. Již se setmělo, a Ježíš k nim ještě nepřišel.
18Moře se začalo vzdouvat, protože vál silný vítr.
19Když ujeli asi dvacet pět nebo třicet stadií, uviděli Ježíše kráčet po mořia blížit se k lodi, a ulekli se.
20On však jim řekl: „Já jsem to, nebojte se.“
21Chtěli jej vzít do lodi, a hned se loď ocitla u břehu, ke kterému jeli.
22Zástup, který zůstal na druhé straně moře, si druhého dne všiml, že tam nebyl jiný člun než ten jeden, [do kterého nastoupili jeho učedníci,] a že Ježíš nevstoupil se svými učedníky do lodi, ale že jeho učedníci odjeli sami.
23Jiné čluny z Tiberiady [však] připluly blízko k místu, kde pojedli chléb, když Pán vzdal díky.
24Když tedy zástup uviděl, že tam není Ježíš ani jeho učedníci, nastoupili do člunů a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
25Když ho na druhé straně moře nalezli, řekli mu: „Rabbi, kdy ses sem dostal?“
26Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mne ne proto, že jste viděli znamení, ale že jste jedli z těch chlebů a nasytili jste se.
27Pracujte ne pro pokrm, který hyne, nýbrž pro pokrm zůstávající k životu věčnému, který vám dá Syn člověka; neboť jemu Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“
28Řekli mu: „Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“
29Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek: abyste věřili v toho, kterého on poslal.“
30Řekli mu: „Jaké ty tedy činíš znamení, abychom je uviděli a uvěřili ti? Co konáš?
31Naši otcové jedli v pustině manu, jak je napsáno: Dal jim jíst chléb z nebe.“
32Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, ne Mojžíš vám dal chléb z nebe, nýbrž můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe.
33Neboť chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“
34Řekli mu tedy: „Pane, dávej nám tento chléb stále.“
35Ježíš jim řekl: „Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, jistě nebude hladovět, a ⌈kdo věří ve mne⌉, nebude nikdy žíznit.
36Ale řekl jsem vám, že jste mne i viděli, a přece nevěříte.
37Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.
38Neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil svou vůli, ale vůli toho, který mne poslal.
39A toto je vůle toho, který mne poslal, abych neztratil nic z toho, co mi dal, ale vzkřísil to v poslední den.
40Neboť toto je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já ho vzkřísím v poslední den.“
41Židé proti němu reptali, že řekl: Já jsem chléb, který sestoupil z nebe
42a říkali: „Copak to není Ježíš, syn Josefův? My známe jeho otce i matku. Jak tedy může říkat: Sestoupil jsem z nebe?“
43Ježíš jim odpověděl: „Nereptejte mezi sebou.
44Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mne poslal; a já ho vzkřísím v poslední den.
45V Prorocích je napsáno: A budou všichni vyučeni od Boha. Každý, kdo od Otce uslyšel a vyučil se, přichází ke mně.
46Ne že by někdo Otce viděl, kromě ⌈toho, kdo je⌉ od Boha; ten viděl Otce.
47Amen, amen, pravím vám, kdo věří [ve mne], má život věčný.
48Já jsem chléb života.
49Vaši otcové jedli v pustině manu, a zemřeli.
50Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel.
51Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít ⌈na věčnost⌉. A chléb, který já dám za život světa, je mé tělo.“
52Židé se hádali mezi sebou a říkali: „Jak nám tento člověk může dát k jídlu [své] tělo?“
53Ježíš jim tedy řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete–li jíst tělo Syna člověka a nebudete–li pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.
54Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.
55Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev je pravý nápoj.
56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.
57Jako mne poslal živý Otec a já žiji skrze Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne.
58Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne jako [vaši] otcové jedli [manu], a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít ⌈na věčnost⌉.“
59Toto řekl, když vyučoval v synagoze v Kafarnaum.
60Mnozí z jeho učedníků, když to uslyšeli, řekli: „To je tvrdá řeč. Kdo to může poslouchat?“
61Ježíš v sobě věděl, že jeho učedníci na to reptají, a řekl jim: „To vás pohoršuje?
62Což tedy, kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve?
63Duch je ten, který obživuje, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám pověděl já, jsou duch a jsou život.
64Ale jsou někteří z vás, kteří nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří jsou nevěřící a kdo je ten, který ho vydá.
65A říkal: „Proto jsem vám řekl, že nikdo ke mně nemůže přijít, pokud mu to není dáno od Otce.“
66⌈Z toho důvodu⌉ mnozí z jeho učedníků odešli zpět a už s ním nechodili.
67Ježíš řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“
68Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života
69a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ⌈[Kristus,] ten Svatý Boží⌉.“
70Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil jsem si vás Dvanáct? Ale jeden z vás je ďábel.“
71To řekl o Judovi, synu Šimona Iškariotského, neboť ten ho měl zradit, jeden z Dvanácti.