1Jonášovi se to však hrozně moc nelíbilo a rozzlobil se.
2Modlil se k Hospodinu: Ach, Hospodine, což ⌈jsem to neříkal,⌉ když jsem byl ve své zemi? Kvůli tomu jsem chtěl utéct do Taršíše. Vždyť vím, že ty jsi Bůh milostivý a soucitný, ⌈pomalý k hněvu,⌉ hojný v milosrdenství, a slitováváš se nad zlem.
3Nyní, Hospodine, vezmi ode mě prosím můj život. ⌈Je pro mě lepší, abych zemřel, než abych žil.⌉
4Hospodin se zeptal: ⌈Je to dobře, že ses tak rozzlobil?⌉
5Jonáš vyšel z města a usadil se na východ od města. Postavil si tam stánek a pobýval pod ním ve stínu, ⌈aby viděl,⌉ co se s městem stane.
6Hospodin Bůh připravil ricinovník, který vyrostl nad Jonášem, aby byl stínem pro jeho hlavu a vysvobodil ho z jeho trápení. Jonáš se z ricinovníku ⌈převelice radoval.⌉
7Když vyšla druhého dne jitřenka, Bůh připravil červa, který napadl ricinovník, takže uschl.
8I stalo se, že když vyšlo slunce, připravil Bůh horký východní vítr a slunce bilo na Jonášovu hlavu, takže omdléval. ⌈Přál si zemřít⌉ a řekl: Je pro mě lepší, abych zemřel, než abych žil.
9Nato se Bůh Jonáše zeptal: Je to dobře, že ses tak rozzlobil kvůli ricinovníku? Ten odpověděl: Je to dobře, že jsem se rozzlobil ⌈až na smrt!⌉
10Hospodin řekl: ⌈Tobě je líto⌉ ricinovníku, se kterým ses nenamáhal ani jsi ⌈mu nedal vzrůst;⌉ přes noc vzešel, přes noc zašel.
11A mně by nemělo být líto toho velkého města Ninive, ve kterém je víc než sto dvacet tisíc lidí, ⌈kteří nerozeznají pravici od levice,⌉ a ještě množství zvířat?