1Hospodin mi řekl: Vezmi si velikou tabuli a napiš na ni ⌈běžným způsobem:⌉ ⌈Spěšná kořist, rychlý lup.⌉
2I povolal jsem si spolehlivé svědky: kněze Urijáše a Zekarjáše, syna Jeberekjášova.
3Přiblížil jsem se k prorokyni, otěhotněla a porodila syna. Hospodin mi řekl: ⌈Dej mu⌉ jméno Spěšná kořist, rychlý lup.
4Protože dříve než bude chlapec umět volat otče a matko, odnesou majetek Damašku a kořist ze Samaří před asyrského krále.
5Hospodin ke mně mluvil ještě dále:
6Protože tento lid pohrdl klidně plynoucími vodami Šíloach a raduje se s Resínem a synem Remaljášovým,
7proto hle, Panovník na ně přivádí mocné a hojné vody Řeky -- asyrského krále a všechnu jeho slávu -- a vystoupí nad všechna svá řečiště a půjde přes všechny své břehy.
8Projde Judou, zaplaví ho a půjde přes něj, dosáhne až k šíji; rozepjetím jeho křídel bude naplněna šíře tvé země, Immanueli.
9Jednejte zle, národy, a zděsíte se, naslouchejte všechny dálavy země. Opásejte se a zděsíte se, opásejte se a zděsíte se.
10Udělejte plán, a bude zmařen, ⌈řekněte slovo,⌉ a nenaplní se, protože s námi je Bůh.
11Vždyť toto mi řekl Hospodin, ⌈když mě uchopil za ruku⌉ a varoval mě, abych nechodil po cestě tohoto lidu:
12Neříkejte spiknutí všemu, čemu tento lid říká spiknutí; toho, z čeho má on strach, se nebojte a nestrachujte.
13Hospodin zástupů -- jen ⌈on vám budiž svatý;⌉ ⌈on je vaše bázeň a on je vaše strachování.⌉
14On vám bude svatyní, ale ⌈kamenem úrazu⌉ a skálou pohoršení pro oba domy izraelské, pastí a léčkou pro obyvatele Jeruzaléma.
15Mnozí z nich klopýtnou, padnou a polámou se, budou chyceni a zajati.
16Zavaž svědectví a zapečeť zákon mezi mými učedníky.
17Budu vyčkávat na Hospodina, který skrývá svou tvář před domem Jákobovým; budu očekávat na něho.
18Hle, já a děti, které mi dal Hospodin, jsme v Izraeli za znamení a divy od Hospodina zástupů, který přebývá na hoře Sijón.
19A jestliže vám řeknou: Dotazujte se ⌈těch, kdo vyvolávají duchy zemřelých,⌉ a věštců, kteří piští a mumlají … ⌈Což se lid nemá dotazovat svého Boha? Kvůli živým má hledat mrtvé?⌉
20K zákonu a ke svědectví! Nebudou–li mluvit podle tohoto slova, ⌈tak v něm pro ně není úsvit.⌉
21Každý zkroušený a hladový bude procházet zemí, a jak bude hladový a vzteklý, bude proklínat svého krále i svého Boha. Obrátí se vzhůru
22a pohledí k zemi, a hle, soužení a temnota, ponurá sklíčenost -- vkrádá se soumrak.
23Avšak nezůstane pochmurná, jako teď, když na ni dolehla tíseň. Jako v době, kdy nejprve zlehčil zemi Zabulón a zemi Neftalí, ale nakonec jí dodá vážnost -- cestě u moře, Zajordání a Galileji národů.