1Hle, král bude kralovat spravedlivě a knížata budou vládnout podle práva.
2Každý z nich bude jako skrýše před větrem a úkryt před přívalem, jako proudy vody ve vyprahlém kraji, jako stín ohromné skály v žíznivé zemi.
3Oči těch, kdo vidí, nebudou zalepené a uši těch, kdo slyší, budou pozorně naslouchat.
4Srdce nerozvážných porozumí poznání a jazyk koktavých bude mluvit hbitě a jasně.
5Blázen už nebude nazýván šlechetným a podlému nebudou říkat urozený.
6Protože blázen mluví pošetilost a jeho srdce působí špatnost, aby jednal pokrytecky a mluvil o Hospodinu převráceně, aby nechal ⌈hladového lačnět⌉ a nápoj žíznivého zmařil.
7A podlec? Jeho nástroje jsou zlé. Připravuje zlé úmysly, aby zničil nuzného lživými řečmi, i když ⌈je právo na straně nuzného.⌉
8Ale šlechetný připravuje šlechetné věci a na šlechetných věcech trvá.
9Bezstarostné ženy, vstaňte, slyšte můj hlas! Sebejisté dcery, naslouchejte mojí řeči!
10Do roka a několika dnů se budou třást sebejisté ženy, protože pomine vinobraní, sklizeň nepřijde.
11Třeste se, bezstarostné, chvějte se, sebejisté, svlékněte se, obnažte se a přepásejte svá bedra žíní,
12a ⌈bijte se v prsa⌉ nad překrásnými poli, nad úrodnou révou,
13nad zemí mého lidu, kde vyroste trní a bodláčí, ano, nad všemi domy radosti rozjařeného města.
14Neboť palác bude zanedbaný, ruch opustí město; citadela se strážnou věží se stanou navěky jeskyněmi, radostí divokých oslů, pastvinou stád,
15dokud na nás nebude vylit Duch shůry. Pak se pustina stane ovocným sadem a ovocný sad bude mít cenu lesa,
16v pustině se usídlí právo a spravedlnost bude pobývat v ovocném sadu.
17Dílem spravedlnosti bude pokoj a službou spravedlnosti utišení a bezpečí navěky.
18A můj lid bude bydlet v pokojném obydlí, v bezpečných příbytcích a v klidných místech odpočinku.
19I když padne na les krupobití a město bude úplně sníženo,
20blahoslavení jste vy, kdo rozséváte při všech vodách a dáváte volnost býku i oslu.