1Prorocký výnos o Údolí vidění: Copak je s tebou, že jsi celé vystoupilo na střechy,
2ty halasné město plné hukotu, město rozjařené? Tvoji pobití nejsou pobití mečem, nezemřeli v boji.
3Všichni tvoji vůdcové spolu uprchli, byli spoutáni bez výstřelu z luku; všichni tvoji utečenci, již byli nalezeni, byli rovněž spoutáni, ačkoliv utekli daleko.
4Proto jsem řekl: Nedívejte se na mě, budu hořce plakat; nesnažte se mě potěšit nad zkázou dcery mého lidu.
5Neboť den porážky, pošlapání a zmatku má Panovník, Hospodin zástupů, ⌈v Údolí vidění; den stržení zdi a volání o pomoc k Hoře.⌉
6Élam pozdvihl toulec -- ve vozech lidé a jezdci; Kír obnažil štít.
7A stalo se, že tvá nejlepší údolí jsou plná vozů a jezdci se dočista usadili ve tvé bráně.
8Bylo odkryto Judovo zaštítění; v onen den jsi pohleděl ke zbroji Domu lesa.
9A viděli jste průlomy ve zdi Davidova města, že je jich mnoho, a shromažďovali jste vodu Dolního rybníka.
10Spočetli jste jeruzalémské domy a strhli jste domy, abyste opevnili hradby.
11Mezi dvěma hradbami jste udělali nádrž na vodu Starého rybníka, aniž jste se ohlíželi na jeho Tvůrce, a na toho, který ho již dávno utvořil, jste nehleděli.
12A v onen den povolal Panovník, Hospodin zástupů, k pláči a ke kvílení, k lysině a k přepásání pytlovinou.
13A hle! Veselí a radost, zabíjení skotu a porážení ovcí, požírání masa a pití vína: Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.
14Hospodin zástupů zjevil mému sluchu: Tato vina vám nebude vymazána, dokud nezemřete, praví Panovník, Hospodin zástupů.
15Toto praví Panovník, Hospodin zástupů: Jdi, zajdi k tomu správci, k Šebnovi, který ⌈je ustanoven nad domem,⌉ a řekni mu:
16⌈Co ty tu pohledáváš⌉ a ⌈za koho se tu máš,⌉ že sis tu vytesal hrob? Tesáš nahoře svůj hrob, ve skále si vyměřuješ příbytek?
17Hle, Hospodin tě odvrhne ⌈daleko, člověče,⌉ rázně tě popadne,
18důkladně tě zamotá do klubka jako míč a hodí tě do ⌈rozlehlé země;⌉ tam zemřeš a tam skončí tvé slavné vozy, pohano domu svého pána.
19Srazím tě ze tvého postavení a ze tvého stanoviště tě strhnu.
20I stane se v onen den, že povolám svého otroka Eljakíma, syna Chilkijášova,
21a obléknu mu tvou suknici, tvou šerpou ho upevním a tvou vladařskou moc vložím do jeho rukou. I bude otcem obyvatelům Jeruzaléma a domu judskému.
22Na jeho rameno položím klíč domu Davidova. Když on otevře, nikdo nezavře, a když zavře, nikdo neotevře.
23Zarazím jej jako kolík na spolehlivém místě a stane se slavným trůnem domu svého otce.
24A zavěsí na něj všechnu slávu domu jeho otce -- výhonky i odnože -- všechny malé nádoby, od talířků až po všechny džbány.
25V onen den, je výrok Hospodina zástupů, se pohne ten kolík zaražený na spolehlivém místě; bude odseknut, spadne a břemeno, které na něm bylo, bude zničeno, neboť Hospodin promluvil.