1Prorocký výnos o Damašku: Hle, Damašek přestane být městem a stane se hromadou sutin.
2Města Aróeru budou opuštěna, budou patřit stádům -- ta budou uléhat a nebude, kdo by je vyplašil.
3Zmizí pevnost z Efrajima i království z Damašku. S ostatkem Aramejců to dopadne jako se slávou synů Izraele, je výrok Hospodina zástupů.
4I stane se v onen den, že Jákobova sláva zeslábne a jeho vykrmené tělo zhubne.
5A dopadne, jako když žnec sklízí nepožaté obilí a jeho paže kosí klasy -- bude to jako sbírání klasů v údolí Refájců.
6Zůstanou na něm paběrky, jako po otlučení olivy: Dvě, tři olivky na samém vrcholu, čtyři, pět na jejích plodících větvích, je výrok Hospodina, Boha Izraele.
7V onen den bude člověk vzhlížet ke svému Tvůrci a jeho oči budou s úctou hledět ke Svatému Izraele.
8Nebude vzhlížet k oltářům, dílu svých rukou; nebude s úctou hledět na to, co zhotovily jeho prsty, na ašéry a kadidlové oltáře.
9V ten den budou jeho bezpečná města ⌈jako opuštěná houština nebo pahorek, který opustili nepřátelé⌉ před syny Izraele. Země bude zcela opuštěná.
10Ano, zapomněla jsi na Boha své záchrany a na skálu svého bezpečí nepamatuješ. Proto, ačkoliv vysazuješ nejlíbeznější sadbu a zaséváš cizokrajnou révu,
11v den své ⌈setby ji oplotíš a⌉ ráno ⌈tvé semeno bude⌉ vzkvétat, avšak sklizeň v den tvé nemoci a nevyléčitelné bolesti uletí.
12Běda! Rachot mnohých národů! Budou burácet jako burácení moří. Hukot lidí! Budou hučet jako hukot mocných vod.
13Lidé budou hučet jako hukot mnohých vod. Ale okřikne je a utečou daleko a budou se hnát před větrem jako plevy po horách a jako prašný vír před vichřicí.
14Navečer hle, hrozba! Dříve než přijde ráno, už nejsou. To je podíl těch, kdo nás plení, a los těch, kdo na nás kořistí.