1Josef se už přede všemi, kdo kolem něho stáli, nemohl ovládat a zvolal: Všichni ode mne odejděte! Nikdo u něho tedy nezůstal, když se dal Josef svým bratrům poznat.
2Tu se dal do hlasitého pláče. Slyšeli to Egypťané a slyšel o tom faraonův dům.
3Josef bratrům řekl: Já jsem Josef. Je můj otec ještě naživu? Ale jeho bratři mu nebyli schopni odpovědět, protože z něho byli vyděšeni.
4Josef tedy bratrům řekl: Jen ke mně přistupte. Když přistoupili, řekl: Já jsem Josef, váš bratr, kterého jste prodali do Egypta.
5A teď se netrapte a nehněvejte se ⌈na sebe,⌉ že jste mne sem prodali. Neboť Bůh mne poslal před vámi pro zachování života.
6Protože to byly dva roky hladu v zemi, ale orba a žeň nebude ještě pět let.
7Bůh mne poslal před vámi, ⌈aby zajistil váš ostatek⌉ na zemi a aby vás zachoval při životě pro veliké vysvobození.
8Nyní tedy ne vy jste mě sem poslali, nýbrž Bůh. On mě učinil otcem faraonovi, pánem celého jeho domu a vládcem celé egyptské země.
9Rychle vystupte k otci a řekněte mu: Toto vzkazuje tvůj syn Josef: Bůh mě učinil pánem celého Egypta. Neotálej a sestup ke mně.
10Usadíš se v zemi Gošenu a budeš blízko mě ty, tvoji synové i synové tvých synů, tvůj brav i tvůj skot a vše, co máš.
11Budu se tam o tebe starat, protože bude ještě pět let hladu, abys nezchudl ty, tvůj dům ani nic z toho, co máš.
12Hle, vidí to vaše oči i oči mého bratra Benjamína, že ⌈já sám⌉ k vám mluvím.
13Povězte otci o vší mé slávě v Egyptě a o všem, co jste viděli. Pospěšte si a přiveďte otce sem dolů.
14Tu padl na šíji svého bratra Benjamína a rozplakal se. I Benjamín plakal na jeho šíji.
15Pak políbil všechny bratry a plakal při nich. Teprve potom s ním jeho bratři byli schopni mluvit.
16Když ve faraonově domě slyšeli zprávu, že přišli Josefovi bratři, bylo to ⌈milé faraonovi i jeho⌉ otrokům.
17Farao Josefovi řekl: Řekni svým bratrům: Udělejte toto: Naložte náklad na svůj dobytek, jděte rychle do kenaanské země,
18vezměte svého otce a své rodiny a přijďte ke mně. Dám vám to nejlepší z egyptské země a budete jíst tuk země.
19Dále máš přikázáno jim říct: Udělejte toto: Vezměte si z egyptské země vozy pro své děti a ženy a naložte svého otce a přijďte.
20Nelitujte svého zařízení, protože to nejlepší z celé egyptské země bude vaše.
21A Izraelovi synové tak učinili. Josef jim podle faraonova příkazu vydal vozy a dal jim zásobu potravin na cestu.
22Každému z nich dal proměnný oděv a Benjamínovi dal tři sta šekelů stříbra a pět proměnných oděvů.
23A svému otci poslal toto: Deset oslů nesoucích ⌈nejlepší věci⌉ Egypta a deset oslic nesoucích obilí, chléb a potraviny pro otce na cestu.
24Když bratry propouštěl a oni odcházeli, řekl jim: Nedrážděte se po cestě.
25I vystoupili z Egypta a přišli do kenaanské země ke svému otci Jákobovi.
26A oznámili mu: Josef ještě žije a nadto je vládcem celé egyptské země. Jeho srdce zůstalo netečné, protože jim nevěřil.
27Když mu vyprávěli všechno, co jim Josef říkal, a když viděl vozy, které ⌈pro něho⌉ Josef poslal, duch jejich otce Jákoba ožil.
28Izrael zvolal: Stačí! Můj syn Josef ještě žije! Půjdu a uvidím ho, dříve než zemřu!