1Hospodin navštívil Sáru, jak řekl, a splnil Sáře to, co prohlásil.
2Sára otěhotněla a porodila Abrahamovi v jeho stáří syna v určeném čase, o kterém s ním mluvil Bůh.
3Abraham dal svému synu, který se mu narodil, kterého mu Sára porodila, jméno Izák.
4Když bylo Izákovi osm dní, Abraham svého syna obřezal, tak jak mu Bůh přikázal.
5Abrahamovi bylo sto let, když se mu narodil syn Izák.
6Sára řekla: Bůh mi způsobil smích. Každý, kdo o tom uslyší, se bude smát se mnou.
7Ještě řekla: Kdo by jen pověděl Abrahamovi, že Sára bude kojit! A přece jsem mu v jeho stáří porodila syna!
8Dítě rostlo a bylo odstaveno. V den Izákova odstavení udělal Abraham velkou hostinu.
9Když Sára viděla, že se syn Egypťanky Hagary, kterého Abrahamovi porodila, Izákovi posmívá,
10řekla Abrahamovi: Vyžeň tuto otrokyni i jejího syna, neboť syn této otrokyně nebude dědicem spolu s mým synem Izákem!
11⌈Abraham byl z toho velmi skleslý:⌉ byla to záležitost jeho syna.
12Bůh však Abrahamovi řekl: Nebuď skleslý kvůli chlapci a své otrokyni. Poslechni Sáru ve všem, co ti říká, protože v Izákovi bude povoláno tvé símě.
13Syna otrokyně také učiním národem, protože je tvým potomkem.
14Abraham vstal časně ráno, vzal chléb a měch vody a dal to Hagaře. ⌈Položil jí to na ramena a poslal ji s dítětem⌉ pryč. Odešla a bloudila v pustině Beer–šeby.
15Když voda v měchu došla, odložila dítě pod jedno křoví.
16Odešla a posadila se naproti opodál na dostřel luku, neboť si řekla: Nebudu se dívat na smrt toho dítěte. Tak seděla naproti, ⌈pozvedla hlas a plakala.⌉
17Bůh uslyšel hlas chlapce. Boží anděl zavolal na Hagaru z nebes a řekl jí: Co je ti, Hagaro? Neboj se, protože Bůh slyšel hlas chlapce tam, kde je.
18Vstaň, zvedni chlapce a pevně ho drž ⌈za ruku,⌉ protože z něj učiním velký národ.
19Tu jí Bůh ⌈otevřel oči⌉ a uviděla studnu s vodou. Šla, naplnila měch vodou a dala chlapci napít.
20Bůh byl s chlapcem, když vyrůstal. Usadil se v pustině a stal se velkým lukostřelcem.
21Bydlel v Páranské pustině a matka mu vybrala ženu z egyptské země.
22V té době řekl Abímelek a Píkol, velitel jeho armády, Abrahamovi: ⌈Bůh je s tebou⌉ ve všem, co děláš.
23Nyní mi tu přísahej při Bohu, že ⌈si budeš počínat věrně⌉ vůči mně a vůči mému nástupci i mému následníku; tak jako jsem prokázal laskavost tobě, budeš ji prokazovat i mně a zemi, v níž jsi pobýval jako cizinec.
24A Abraham řekl: ⌈Ano, přísahám.⌉
25Abraham však Abímeleka pokáral ohledně studny s vodou, kterou uchvátili Abímelekovi otroci.
26Abímelek odpověděl: Nevím, kdo tu věc udělal. Ani ty jsi mi to neoznámil a ani já jsem o tom dodnes neslyšel.
27Abraham tedy vzal brav a skot, dal to Abímelekovi a uzavřeli spolu smlouvu.
28Abraham postavil sedm oveček ze stáda zvlášť.
29Abímelek se Abrahama zeptal: Co s těmi sedmi ovečkami, které jsi postavil zvlášť?
30On odpověděl: Těch sedm oveček si ode mne vezmi, aby mi byly na svědectví, že tuto studnu jsem vyhloubil já.
31Proto nazval ono místo Beer–šeba, protože tam oba přísahali.
32Tak uzavřeli smlouvu v Beer–šebě. Abímelek s velitelem své armády Píkolem vstali a navrátili se do pelištejské země.
33Abraham pak vysadil v Beer–šebě tamaryšek a vzýval tam jméno Hospodina, Boha věčného.
34Abraham pobýval v pelištejské zemi jako cizinec po mnohé dny.