1Pavel, vězeň Krista Ježíše, a bratr Timoteus milovanému Filemonovi, našemu spolupracovníku,
2sestře Apfii, našemu spolubojovníku Archippovi a církvi ve tvém domě:
3Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.
4Děkuji svému Bohu vždycky, když se o tobě zmiňuji ve svých modlitbách,
5neboť slyším o tvé lásce a víře, kterou máš vůči Pánu Ježíši a ke všem svatým.
6Prosím, aby se společenství tvé víry projevilo v poznání všeho dobrého, jež je v nás pro Krista.
7Neboť jsem měl mnoho radosti a povzbuzení ze tvé lásky, protože skrze tebe, bratře, byla občerstvena srdce svatých.
8Ačkoli mám v Kristu plnou svobodu ti přikazovat, co se patří,
9pro lásku raději prosím já, Pavel, stařec a nyní i vězeň Krista Ježíše:
10Prosím tě za svého syna, kterého jsem zplodil ve vězení, za Onezima,
11který ti byl kdysi neužitečný, avšak nyní je tobě i mně prospěšný.
12Toho ⌈ti posílám nazpět, jeho⌉, to jest moje srdce.
13Chtěl jsem si ho ponechat u sebe, aby mi místo tebe sloužil v mém vězení pro evangelium,
14ale bez tvého souhlasu jsem nechtěl nic udělat, aby ⌈tvůj dobrý skutek⌉ nebyl jakoby z vynucení, ale z ochoty.
15Snad právě proto byl pryč na chvíli, abys jej navždy přijal nazpět --
16ne již jako otroka, nýbrž více než otroka, jako milovaného bratra. Je obzvláště drahý mně, ale tím víc tobě: i ⌈jako člověk⌉, i jako bratr v Pánu.
17Máš–li mě tedy za společníka, přijmi ho jako mne.
18Jestliže ti nějak uškodil nebo je ti něco dlužen, přičti to na můj účet.
19Já Pavel jsem to napsal vlastní rukou: já to nahradím. Abych ti nakonec nemusel říci, že mi dlužíš i sám sebe!
20Ano, bratře, ať mám z tebe radost v Pánu. Občerstvi mé srdce v Kristu!
21Píšu ti přesvědčen o tvé poslušnosti, neboť vím, že uděláš více, než říkám.
22Zároveň mi také připrav hostinskou místnost, neboť mám naději, že vám skrze vaše modlitby budu darován.
23Pozdravuje tě Epafras, můj spoluvězeň v Kristu Ježíši,
24a moji spolupracovníci Marek, Aristarchos, Démas a Lukáš.
25Milost Pána [našeho] Ježíše Krista s vaším duchem. [Amen.]