1I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
2Lidský synu, ⌈nastav svou tvář proti⌉ izraelským horám a prorokuj proti nim.
3Řekneš: ⌈Izraelské hory,⌉ slyšte slovo Panovníka Hospodina. Toto řekl Panovník Hospodin ⌈horám a návrším, řečištím a údolím:⌉ Hle, přivedu na vás meč a zničím vaše návrší.
4Vaše oltáře budou zpustošeny, vaše kadidlové oltáře budou rozdrceny a vaše pobité nechám padnout před vašimi bůžky.
5Mrtvoly synů Izraele zanechám před jejich bůžky a ⌈vaše kosti rozmetám okolo vašich oltářů.⌉
6Ve všech vašich sídlech budou zpustošena města a zpustnou návrší, protože vaše oltáře budou zpustošeny a zničeny; vaši bůžkové budou rozdrceni a odklizeni, vaše kadidlové oltáře budou rozbity a vaše výtvory budou zahlazeny.
7Pobitý padne uprostřed vás a pak ⌈poznáte, že já jsem Hospodin.⌉
8Avšak, až se to stane, ⌈ponechám vám mezi národy ty, kdo uniknou meči, až budete roztroušeni do různých zemí.⌉
9Pak si na mě ti z vás, kdo uniknou , vzpomenou mezi národy, kam byli vzati do zajetí, jak jsem byl zdrcen jejich smilnícím srdcem, které se ode mne odvrátilo, a jejich očima ⌈smilnícíma s⌉ jejich bůžky, a ⌈zhnusí se ⌈sami sobě⌉ pro zlo, které spáchali všemi svými ohavnostmi.⌉
10A poznají, že já Hospodin jsem nepromluvil bezdůvodně, že jim způsobím toto zlo.
11Toto řekl Panovník Hospodin: Udeř do své dlaně, dupni nohou a řekni: Ach! kvůli všem zlým ohavnostem domu izraelského, neboť padnou ⌈mečem, hladem a morem.⌉
12Ten, kdo je daleko, zemře na mor, ten, kdo je blízko, padne mečem a ten, kdo zůstane a bude v obležení, zemře hladem, a tak proti nim dovrším svou zlobu.
13A poznáte, že já jsem Hospodin, až budou jejich pobití mezi jejich bůžky okolo jejich oltářů ⌈na každém vyvýšeném návrší, na všech vrcholech hor i pod každým zeleným stromem a pod každým košatým terebintem,⌉ na místě, kde předložili příjemnou vůni všem svým bůžkům.
14Vztáhnu proti nim svou ruku a proměním tu zemi ve ⌈spoušť a zpustošenou krajinu,⌉ více než je ⌈pustina u Dibly,⌉ ve všech jejich sídlech. I poznají, že já jsem Hospodin.