1I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
2Lidský synu, pouč Jeruzalém o jeho ohavnostech.
3Řekneš: Toto praví Panovník Hospodin o Jeruzalému: Svým původem a svým rodištěm jsi z kenaanské země, ⌈tvůj otec je Emorejec a tvá matka Chetejka.⌉
4A ohledně tvého narození: V den, kdy ses narodila, nebyla přeříznuta tvá ⌈pupeční šňůra a nebylas obmyta vodou k očištění, vůbec jsi nebyla potřena solí⌉ a vůbec jsi nebyla obvinuta plenkami.
5Žádné oko se nad tebou neslitovalo, aby pro tebe udělali jednu z těchto věcí ze soucitu nad tebou, ale bylas pohozena na povrchu pole v hnusu nad tvou bytostí v den, kdy ses narodila.
6Procházel jsem nad tebou, viděl jsem tě, jak se zmítáš ve vlastní krvi, a řekl jsem ti, když jsi ležela ⌈ve své krvi: Zůstaň naživu.⌉ Řekl jsem ti, když jsi ležela ve své krvi: Zůstaň naživu.
7Dal jsem ti vzrůst jako stéblu na poli, rostla jsi, vzmáhala ses a předstoupila jsi v ⌈nádherné ozdobě.⌉ Prsy se zpevnily, vlasy ti bohatě narostly a ty jsi byla obnažená a nahá.
8Procházel jsem nad tebou, viděl jsem tě a hle, byl tvůj čas, čas něžností. ⌈Rozprostřel jsem nad tebou cíp svého pláště⌉ a přikryl jsem tvou nahotu. Přísahal jsem ti a vešel jsem s tebou ve smlouvu, je výrok Panovníka Hospodina, a stala ses mou.
9Umyl jsem tě vodou, opláchl jsem z tebe tvou krev a pomazal jsem tě olejem.
10Oblékl jsem ti pestře utkané šaty, obul jsem ti tachaší opánky, ovinul jsem tě jemným plátnem a zakryl jsem tě hedvábím.
11Ozdobil jsem tě ozdobami, na tvé ruce jsem dal náramky a na tvé hrdlo náhrdelník.
12Dal jsem ti kroužek na nos, náušnice do uší a krásný věnec na hlavu.
13Zdobila ses zlatem a stříbrem, tvým oděvem bylo jemné plátno, hedvábí a pestře utkané šaty. Jedla jsi jemnou mouku, med a olej, stala ses převelice krásnou a uchvátila jsi královskou autoritu.
14Tvé jméno proniklo mezi národy pro tvou krásu, protože byla dokonalá díky mé důstojnosti, kterou jsem na tebe vložil, je výrok Panovníka Hospodina.
15Spoléhala jsi však na svou krásu a smilnila jsi proti svému jménu, vylévala jsi své smilnění na každého kolemjdoucího, jen ať je to jeho.
16Brala jsi ze svých rouch, dělala jsi pro sebe strakatá návrší a smilnila jsi na nich, jak se to dříve nedělo a nemá dít.
17Brala jsi i své ozdobné předměty z mého zlata a z mého stříbra, které jsem ti dal, a dělala jsi pro sebe mužské obrazy a smilnila jsi s nimi.
18Brala jsi pestře utkaná roucha, přikrývala jsi je a před ně jsi položila můj olej a mé kadidlo.
19I můj pokrm, který jsem ti dal -- nakrmil jsem tě jemnou moukou, olejem a medem -- kladla jsi jej před ně jako příjemnou vůni. A to se skutečně dělo, je výrok Panovníka Hospodina.
20Brala jsi i své syny a své dcery, které jsi mi porodila, a obětovala jsi jim je k jídlu. Bylo snad tvého smilnění málo?
21Zabíjela jsi mé syny a vydávala jsi je jim, když jsi je pro ně prováděla ohněm.
22Při všech svých ohavnostech a svém smilnění sis nevzpomněla na dny svého mládí, kdy jsi byla obnažená a nahá, zmítající se ve své krvi.
23I stalo se po všem tvém zlu -- běda, běda tobě, je výrok Panovníka Hospodina --
24že jsi pro sebe postavila násep a udělala jsi pro sebe výšinu na každém náměstí.
25Na každé křižovatce jsi postavila svou výšinu. Opovrhovala jsi svou krásou, roztahovala jsi své nohy pro každého kolemjdoucího a množila jsi své smilnění.
26Smilnila jsi se syny Egypta, svými sousedy statného těla, a množila jsi své smilnění, abys mě provokovala ke hněvu.
27A hle, vztáhl jsem proti tobě svou ruku, ⌈zkrátil jsem tvůj podíl⌉ a vydal jsem tě touze těch, ⌈kdo tě nenávidí, pelištejských dcer,⌉ které se stydí za tvé hnusné jednání.
28Nenasytně jsi smilnila se syny Asýrie, smilnila jsi s nimi a ještě ses nenasytila.
29Rozšířila jsi své smilnění ⌈po zemi kramářů ke Chaldejcům⌉ a ani tím ses nenasytila.
30Jak zchřadlé je tvé srdce, je výrok Panovníka Hospodina, že pácháš všechny tyto věci, činy nestydaté prostitutky,
31když jsi postavila násep na každé křižovatce a svou výšinu jsi udělala na každém náměstí? Ale nebylas jako prostitutka, když jsi pohrdala nevěstčí mzdou.
32Cizoložnice namísto svého muže přijímá cizáky.
33Všem prostitutkám dávají dar, zatímco ty jsi dávala své dary všem svým milencům a odměňovala jsi je, aby k tobě vcházeli z okolí za tvým smilněním.
34Bylas odlišná od jiných žen při smilnění. ⌈Ty jsi totiž kvůli smilstvu nebyla vyhledávána,⌉ když jsi sama dávala nevěstčí mzdu, zatímco tobě nevěstčí mzda dávána nebyla; tím jsi byla odlišná.
35Proto slyš Hospodinovo slovo, prostitutko.
36Toto praví Panovník Hospodin: Jelikož ⌈byl rozhazován tvůj bronz⌉ a byla odhalována tvá nahota při smilnění s tvými milenci a se všemi ⌈tvými ohavnými bůžky,⌉ stejně jako prolitá ⌈krev tvých synů, které jsi jim vydala,⌉
37proto hle, shromažďuji všechny tvé milence, s nimiž ses těšila, a všechny, které jsi milovala, se všemi, které jsi nenáviděla. Shromáždím je k tobě z okolí, ⌈odhalím před nimi tvou nahotu⌉ a oni všechnu tvou nahotu uvidí.
38⌈Budu tě soudit ⌈podle právních nařízení⌉ pro cizoložnice⌉ a pro ty, které prolévají krev, a vydám tě krveprolití se zlobou a žárlivostí.
39Vydám tě do jejich ruky. ⌈Zboří tvůj násep a strhnou tvé výšiny,⌉ svléknou ti tvá roucha, seberou tvé ozdobné předměty a ponechají tě obnaženou a nahou.
40Přivedou proti tobě shromáždění, budou na tebe házet kamení a probodnou tě svými meči.
41Tvé domy spálí ohněm a vykonají nad tebou soudy před očima mnohých žen. Odradím tě od prostituce a také nevěstčí mzdu už nebudeš dávat.
42Zanechám své zloby proti tobě a má žárlivost se od tebe odvrátí, budu mít klid a již se nebudu hněvat.
43A proto jako ty sis nevzpomněla na dny svého mládí a dráždila jsi mě tímhle vším, právě tak ⌈jsem zase já uvalil tvou cestu na tvou hlavu,⌉ je výrok Panovníka Hospodina. Nespáchala jsi tu hanebnost navíc ke všem svým ohavnostem?
44Hle, každý, kdo užívá pořekadla, o tobě užije toto: Jaká matka, taková její dcera.
45Jsi dcerou své matky, která si oškliví svého muže i své syny, a jsi sestrou svých sester, které si zošklivily své muže i své syny. ⌈Vaše matka je Chetejka a váš otec Emorejec.⌉
46Tvou starší sestrou je pak Samaří se svými dcerami sídlící po tvé levici a tvou mladší sestrou sídlící zprava od tebe je Sodoma a její dcery.
47Nejen že jsi chodila po jejich cestách, páchala jsi jejich ohavnosti, ale zakrátko omrzelá ses vrhala na všech svých cestách do zkázy více než ony.
48Jakože jsem živ, je výrok Panovníka Hospodina, tvá sestra Sodoma se svými dcerami nespáchala to, co jsi spáchala ty a tvé dcery.
49Hle, toto byla zvrácenost tvé sestry Sodomy: Vznešenost, nasycenost chlebem a utěšená bezstarostnost, to měla ona i její dcery, ale ruku chudého a nuzného neposilovala.
50Povyšovaly se a páchaly přede mnou ohavnost. Odstranil jsem je tedy, jakmile jsem to spatřil.
51Samaří nezhřešilo ani do poloviny tvých hříchů. Rozmnožila jsi své ohavnosti více než ony, a tak jsi své sestry prohlásila za spravedlivé všemi svými ohavnostmi, které jsi spáchala.
52Ano, ty tedy nes svou ostudu, kterou jsi přisoudila svým sestrám. Pro hříchy, jimiž jsi jednala ohavněji než ony, budou spravedlivější než ty. Ano, ty se tedy styď a nes svou ostudu, když jsi své sestry prohlásila za spravedlivé.
53I změním jejich úděl, úděl Sodomy a jejích dcer, úděl Samaří a jeho dcer a také úděl, tvůj úděl uprostřed nich,
54abys nesla svou ostudu a zahanbila se za všechno, co jsi spáchala, když ses pro ně stala útěchou.
55Tvé sestry, Sodoma a její dcery, se navrátí k svému dřívějšímu stavu. I Samaří a její dcery se navrátí k svému dřívějšímu stavu a také ty a tvé dcery se navrátíte k svému dřívějšímu stavu.
56V době, kdy byla znát tvá vznešenost, ⌈nebylo z tvých úst o tvé sestře Sodomě slyšet,⌉
57dříve než bylo odhaleno tvé zlo jako v době tupení od dcer Aramu a celého jeho okolí, ⌈pelištejských dcer, které tebou ze všech stran opovrhují.⌉
58Sama poneseš svou hanebnost a své ohavnosti, je Hospodinův výrok.
59Neboť toto praví Panovník Hospodin: Budu s tebou tedy jednat tak, jako jsi jednala ty, když jsi pohrdla přísahou, takže jsi porušila smlouvu.
60Já si však vzpomenu na svou smlouvu s tebou, uzavřenou ve dnech tvého mládí, a ustanovím pro tebe smlouvu věčnou.
61Pak si vzpomeneš na své cesty a budeš zahanbena, až přijmeš své sestry, od těch starších než jsi ty, po ty mladší než jsi ty, a dám ti je za dcery, ne však podle smlouvy s tebou.
62Já tedy ustanovím svou smlouvu s tebou a poznáš, že já jsem Hospodin,
63aby ses rozpomenula a styděla ses a už sis kvůli své ostudě nedovolila otevřít ústa, až se s tebou usmířím za všechno, co jsi spáchala, je výrok Panovníka Hospodina.