1Potom Mojžíš a Áron předstoupili a řekli faraonovi: Toto praví ⌈Hospodin, Bůh Izraele:⌉ Propusť můj lid, ať mi v pustině slaví svátek.
2Ale farao odpověděl: Kdo je Hospodin, jejž bych měl uposlechnout a propustit Izrael? Neznám Hospodina a také Izrael nepropustím.
3Tedy řekli: Setkal se s námi Bůh Hebrejů. Dovol, ať jdeme třídenní cestou do pustiny a obětujeme Hospodinu, svému Bohu, aby nás nezasáhl morem nebo mečem.
4Ale egyptský král jim odpověděl: Mojžíši a Árone, proč odvádíte lid od jejich díla? Jděte ke svým robotám!
5Faraon dále řekl: Hle, lidu země je teď mnoho a odradili byste je od jejich robot!
6Toho dne farao přikázal nadřízeným v lidu a jeho správcům:
7Už nedávejte lidu slámu k výrobě cihel jako dříve. Ať sami jdou a nasbírají si slámu.
8A uložte jim stejné množství cihel, jaké dělali dříve. Neubírejte jim, protože jsou líní, proto křičí: Pojďme obětovat svému Bohu!
9Ať na ty muže těžce dolehne otročina, ⌈aby měli co dělat⌉ a nezajímali se o klamná slova.
10Poháněči lidu a jeho správci tedy vyšli a řekli lidu: Toto praví farao: Už vám nebudu dávat slámu.
11Sami si jděte sbírat slámu, kde ji najdete, avšak z vašeho úkolu se nic neubere.
12Lid se rozprchl po celé egyptské zemi, aby sbíral ⌈na strništích⌉ slámu.
13Poháněči je nutili: Dokončete každý den své denní dílo, tak jako když sláma byla!
14⌈Izraelští správci,⌉ které nad nimi ustanovili faraonovi poháněči, byli biti se slovy: Proč jste včera ani dnes nedokončili své určené množství cihel, tak jako dříve?
15⌈Izraelští správci⌉ tedy přišli a úpěnlivě volali k faraonovi: Proč takto nakládáš se svými otroky?
16Tvým otrokům nedávají slámu a říkají nám: Dělejte cihly! Hle, tví otroci jsou biti, ⌈ale vinen je tvůj vlastní lid.⌉
17On odpověděl: Jste lenoši líní! Proto říkáte: Pojďme obětovat Hospodinu!
18A teď běžte pracovat! Sláma vám dávána nebude, ale míru cihel budete dodávat.
19⌈Izraelští správci⌉ viděli, že je s nimi zle, když bylo řečeno: Nesmíte ubírat ze svého každodenního množství cihel.
20Když vycházeli od faraona, potkali Mojžíše a Árona, kteří ⌈na ně čekali.⌉
21Řekli jim: Ať Hospodin na vás pohlédne a soudí, protože jste ⌈nás zošklivili⌉ v očích faraona i jeho otroků a dali jste do jejich rukou meč, aby nás zabili.
22Mojžíš se navrátil k Hospodinu a řekl: Panovníku, proč jsi ublížil tomuto lidu? Proč jenom jsi mě poslal?
23Od chvíle, kdy jsem přišel k faraonovi, abych mluvil ve tvém jménu, jednal s tímto lidem zle, a vůbec jsi svůj lid nevysvobodil.