1I řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi v egyptské zemi:
2Tento měsíc bude pro vás počátkem měsíců. Bude pro vás prvním měsícem roku.
3Vyhlaste celé pospolitosti Izraele: Desátého dne tohoto měsíce ať si každý vezme beránka na otcovský dům, beránka na rodinu.
4A kdyby rodina byla na beránka příliš malá, ať si přibere souseda nejblíže svému domu do počtu duší. Každý bude započten na beránka podle toho, co kdo sní.
5Budete mít beránka bez vady, ročního samce; vyberete ho z beránků nebo z kůzlat.
6A bude ve vaší péči až do čtrnáctého dne tohoto měsíce. Potom ho celé shromáždění pospolitosti Izraele k večeru zabije.
7Pak vezmou z krve a dají na obě veřeje a na nadpraží domů, v nichž ho budou jíst.
8Té noci budou jíst maso; budou je jíst pečené na ohni s nekvašenými chleby a hořkými bylinami.
9Nebudete jíst z něho nic syrového ani vařeného ve vodě, ale pouze pečené na ohni i hlavu s hnáty a s vnitřnostmi.
10Nic z něho neponecháte do rána. Co z něho zůstane do rána, to spálíte ohněm.
11A budete ho jíst takto: Bedra budete mít přepásaná, sandály na nohou a hůl v ruce. Budete ho jíst ve spěchu. Bude to velikonoční oběť Hospodinu.
12A té noci projdu egyptskou zemí a pobiji v egyptské zemi všechno prvorozené od lidí až po dobytek. Vykonám soudy nad všemi bohy Egypta. Já, Hospodin.
13Krev na domech, v nichž budete, bude vaším znamením; když uvidím tu krev, pominu vás a nebude mezi vámi zhoubná pohroma, když budu bít egyptskou zemi.
14Tento den se pro vás stane dnem památným a budete ho slavit jako Hospodinův svátek; po všechny své generace ho budete slavit jako ⌈věčné ustanovení.⌉
15Sedm dnů budete jíst nekvašený chléb. Hned první den odstraníte kvas ze svých domů, protože každý, kdo by jedl něco kvašeného od prvního dne až do sedmého dne, takový člověk bude vyhlazen z Izraele.
16Prvního dne budete mít svaté shromáždění, i sedmého dne budete mít svaté shromáždění. V nich nebude konána žádná práce, pouze co budete každý jíst, jenom to si připravíte.
17Budete zachovávat svátek nekvašených chlebů, protože právě v tento den jsem vyvedl vaše oddíly z egyptské země; tento den budete zachovávat po všechny své generace jako věčné ustanovení.
18V prvním měsíci od čtrnáctého dne měsíce večer budete jíst nekvašené chleby až do večera dvacátého prvního dne toho měsíce.
19Sedm dnů se ve vašich domech nenajde kvas. Protože každý, kdo by jedl něco kvašeného, takový člověk bude vyhlazen z pospolitosti Izraele, jak příchozí, tak domorodec.
20Nic kvašeného nebudete jíst. Kdekoli budete přebývat, budete jíst nekvašené chleby.
21Mojžíš tedy svolal všechny izraelské starší a řekl jim: Vyberte si a vezměte jehně po svých rodinách a zabijte velikonoční oběť.
22Vezmete svazek yzopu, namočíte do krve v misce a z krve v misce nanesete na nadpraží a na obě veřeje. A nikdo z vás ať nevyjde ze dveří svého domu až do rána.
23Když bude Hospodin procházet, aby postihl Egypt, a uvidí krev na nadpraží a na obou veřejích, pomine Hospodin ty dveře a nedovolí ničiteli vstoupit do vašeho domu, aby vás postihl.
24Tuto věc budeš zachovávat jako ustanovení pro sebe a pro své syny až navěky.
25Až vejdete do země, kterou vám dá Hospodin tak, jak prohlásil, budete zachovávat tuto službu.
26A až se vás vaši synové budou ptát, co pro vás tato služba znamená,
27odpovíte: To je velikonoční oběť Hospodinu, který pominul domy synů Izraele v Egyptě, když postihl Egypťany a naše domy uchránil. Tu lid poklekl a klaněl se.
28Synové Izraele šli a učinili tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi; přesně tak učinili.
29O půlnoci se stalo, že Hospodin v egyptské zemi pobil všechno prvorozené od prvorozeného syna faraona, který seděl na svém trůnu, až po prvorozeného zajatce, který seděl v žaláři, i všechno prvorozené z dobytka.
30Tu farao té noci vstal, i všichni jeho otroci, i všichni Egypťané, a v Egyptě nastal veliký křik, protože nebyl dům, ve kterém by nebyl někdo mrtvý.
31Ještě v noci zavolal Mojžíše a Árona a řekl: Vstaňte a odejděte zprostřed mého lidu vy i synové Izraele. Jděte a služte Hospodinu, jak jste říkali.
32Vezměte také svůj brav a svůj skot, tak jak jste řekli, a jděte. Požehnejte také mně.
33Egypťané naléhali na lid, aby je rychle poslali ze země, protože si říkali: Všichni zemřeme!
34Lid tedy vzal své těsto ještě nevykynuté, díže zavinuté v pláštích na ramenou.
35Synové Izraele také učinili podle Mojžíšova slova a vyžádali si od Egypťanů stříbrné a zlaté předměty a oděvy,
36a Hospodin dal lidu přízeň v očích Egypťanů, takže jim vyhověli. Tak vyplenili Egypt.
37Synové Izraele vyrazili z Ramesesu do Sukótu v počtu kolem šesti set tisíc pěších mužů, kromě žen a dětí.
38Vyšlo s nimi také množství přimíšeného lidu, brav a skot, veliké množství dobytka.
39Z těsta, které vynesli z Egypta, napekli nekvašené podpopelné chleby, protože nevykynulo. Když byli vypuzeni z Egypta, nemohli otálet a nepřipravili si ani potravu.
40Doba, po kterou synové Izraelovi pobývali v Egyptě, byla čtyři sta třicet let.
41Když uplynulo čtyři sta třicet let, právě ten den vyšly všechny Hospodinovy oddíly z egyptské země.
42To byla noc ⌈Hospodinova bdění, aby⌉ je vyvedl z egyptské země. A tato noc je Hospodinova -- noc bdění pro všechny syny Izraele po všechny generace.
43Hospodin řekl Mojžíšovi a Áronovi: Toto je ustanovení o velikonočním beránku: Žádný cizinec z něho nebude jíst.
44Ale každý otrok, muž koupený za peníze, když jsi ho obřezal, potom bude z něho jíst.
45Příchozí ani najatý z něho jíst nebude.
46Bude sněden v tomtéž domě, nic z jeho masa nevyneseš ven z domu; žádnou kost v něm nezlámete.
47Toto bude dělat celá pospolitost Izraele.
48Bude–li u tebe pobývat cizinec a bude chtít slavit velikonoční oběť Hospodinu, musí se dát obřezat všichni jeho lidé mužského pohlaví. Potom se přiblíží, aby ji slavil, a bude jako domorodec. Ale žádný neobřezanec nebude z ní jíst.
49Stejný zákon bude platit pro domorodce i pro cizince, který bude pobývat mezi vámi.
50Pak všichni synové Izraele učinili tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi a Áronovi; přesně tak učinili.
51A právě ten den Hospodin vyvedl syny Izraele po jejich oddílech z egyptské země.